Na co kupovat kuchyňskou desku, když se dá vyrobit z dřevěných desek z hobby marketu? Jana Hrabětová se s proměnou své kuchyně nemazala
Když odejdete z bytu Jany Hrabětové, dostanete okamžitě potřebu všechno doma natřít, přešít a možná rovnou vyhodit z okna. Všechno tu totiž vypadá jako ze žurnálu, ale jen díky zručnosti a talentu majitelky, která i z křesla z blešáku dokáže udělat skvost.
V tomhle barevném ráji žije Jana se svou dcerou Johanou. S designérkou Janou Vařechovou Holoubkovou se sešla už před pár lety, kdy jí pomáhala proměnit ložnici. Teď přišla na řadu kuchyně – majitelka do ní chtěla vnést atmosféru řecké taverny. „Nikdy se mi nelíbil český styl bydlení, vždy mě zajímalo dělat věci jinak, nevšedně, cizokrajně. Mám to tak i s oblečením. Klidně si vezmu pánský kostým a k tomu neonově žluté tenisky. Je fajn mít doma pocit, že jsem na nekonečné dovolené,“ říká Jana. Během proměny bylo potřeba zbavit se na všech stěnách původních map světa a najít jinou nástěnnou dekoraci, která by místnosti dodala novou tvář. Vyměnit lino za novou podlahu, vyladit s designérkou interiér tak, aby měl trochu espritu řecké taverny a přečalounit starou barokní pohovku i taburety a s pomocí barev na nábytku dát místnosti nový šmrnc a radost. „Pohovku jsem před časem sehnala na internetové aukci. Tehdy byla potažená látkou, která už zřejmě leccos pamatovala. Tak jsem krásného ‚Ludvíka‘ přečalounila žlutým italským sametem a natřela barvou Chalk Paint od Annie Sloan, s níž mám dlouholeté zkušenosti. Litinová noha jídelního stolu je také ze starožitnictví, deska je pak z dubových prken koupených v Bauhausu, která jsem namořila a ošetřila voskem,“ říká Jana Hrabětová.
Trochu venkovská, trochu exotická a hlavně útulná
„Korpus kuchyňské linky je z Ikea, dvířka a desku jsem si kdysi po poradě s Janou nechala vyrobit ze dřeva koupeného v Bauhausu. Vše, včetně jídelního stolu, jsem pak ještě navoskovala. Chtěla jsem také, aby dřevo na lince působilo starým dojmem, a tak jsem ho trochu pobila a poškrábala hřebíky, čímž vznikly žádoucí díry a rýhy. Stolek s noži vyrobil můj tatínek, který má na truhlařinu talent,“ vysvětluje Jana.Jana miluje živé barvy a rozhodně se nebojí kombinovat to, co by jiní v životě nedali vedle sebe. Mohlo by se zdát, že je notorický shopaholik, ale opak je pravdou. Pokud něco přinese domů, je to většinou dárek, věc z druhé ruky a nebo koupené za super výhodnou cenu. A pak už jen zbývá vymyslet, co s tím. V šuplíku ale poklady dlouho nevydrží, je lepší z nich mít radost každý den! Třeba z vázičky ve tvaru papouška, andělíčka od babičky a nebo dřevěného stolku, který jí vyrobil tatínek Václav. A teď už víme, po kom je ta Jana vlastně tak šikovná. „Trochu venkovská, trochu exotická a hlavně útulná. Taková je Janina kuchyně, kde styl ,každý pes jiná ves‘ dokonale funguje. Ani tady nezůstal štětec suchý. Schválně, který velký kousek jsme podle vás nově přetřely? Pokud tipujete myčku, dostáváte řád zlatého papouška. Její původní žlutá barva už Janu nebavila, a tak jsme sáhly po bledě modré, díky níž kuchyňský koutek v kombinaci s barevnými doplňky dostal středomořský nádech,“ říká designérka Jana.
TEXT A FOTO: ZUZANA VESELÁ
- Zdroj článku
-
Marianne Bydlení