Hlavní myšlenkou této proměny je nadčasovost. Cílem bylo vytvořit útulný variabilní prostor, který bude růst spolu s dítětem a poslouží dnes tříleté holčičce až do konce vysokoškolských studií.
Když manželé Ivana a Petr rekonstruovali svůj karlínský byt, dcerka s nimi spala ještě v ložnici. Místnost, kde měl být její pokojíček, tak jako jediná zůstala v původním stavu. „Chvíli jsme ji pronajímali kamarádům, později sloužila jako herna,“ líčí Ivana. S Ladiným nástupem do školky konečně přišel čas na její proměnu. Sami to nezvládneme! To byla první myšlenka mladých rodičů, když stáli v úzké tmavé místnosti pokryté starým kobercem. „Tak jsme sedli k počítači a začali googlit,“ vyprávějí. Takřka hned je zaujaly pocitově čisté realizace designérky Michaely Hořejší. „Zašli jsme společně na kafe a hned si porozuměli,“ vzpomínají. Protože byt má přes tři metry vysoké stropy, bylo jasné, že bez patra to nepůjde. „Než jsem začala kreslit, pečlivě jsme probírali, jaká bude jeho funkce,“ vysvětluje designérka. Protože lůžko stačí jedno, prostor pod patrem by měl do budoucna poskytnout zázemí pro klavír. „Když byla dcera ještě v břiše, chodili jsme na jazzové koncerty a Lada má k hudbě odmala vztah. Navštěvuje hudebku a moc ji to baví. Samozřejmě nevíme, jak všechno dopadne, ale s klavírem zatím počítáme,“ říká Ivana. Na patro navazuje trám pro houpačku. Kvůli nosnosti je stejně jako základní konstrukce a rošty z masivní borovice. Domeček nahoře postačilo vyrobit z překližky. Až Ladu střecha s okénkem přestanou bavit, snadno se odeberou.
Bytelná lavice s úložným prostorem unese maminku i dcerku. Dá se na ní sedět, hrát si a do jejích útrob se vejde nálož věcí a hraček. „Když potřebujeme rychle uklidit, během pár minut máme hotovo,“ říká Ivana. „Chytej,“ volá Lada na maminku ze svého domečku v patře. Vestavěná skříň pod ním je na místě někdejší spíže, proto má uvnitř i malý světlík. Pokoj v dávné minulosti (dům je z roku 1906) sloužil jako kuchyň. Aby výklenek dobře větral, nechala designérka na spodek skříně umístit odvětrávací mřížku. Proudění vzduchu zajišťuje vnitřní větrák – instalovaný budík zaručí, že se spustí dvakrát denně. Patro vyrobené na míru je dokonale multifunkční. Až Lada povyroste, spodní lůžko se odšroubuje, aby tu bylo místo na klavír. Nové spaní pak vznikne nahoře – bílá lamino deska, na níž si dnes holčička hraje, se odstraní a matrace se pak položí rovnou na lamely.
Co by měl člověk pohlídat při rekonstrukci ve starších zástavbách?
Určitě nepodceňte podlahy a místa, kam se hůře dostává vzduch a může se tam vyskytnout plíseň či jiné komplikace. Když se dostanete až na původní povrch, může tam být příjemné překvapení. V karlínském pokojíčku jsme pod pětadvacet centimetrů hlubokou vrstvou sutě a prken objevili dubové parkety složené do stromečku. Na nový základ z OSB desek se na přání majitelů přeskládaly rovnoběžně a krása stoletého dřeva žije dál.
Jak v pokojíčcích řešit otevírání zásuvek?
Děti si často skřípnou prsty, na dotykové zase nemají sílu nebo cit. K úložným lavicím volím nejraději šuplíky se skrytým otevíráním na prsty. Vysouvání a zasouvání je snadné a nehrozí žádný úraz. Bezúchytková dvířka, která se otevírají lehkým poťukem, takzvaný systém tip on, doporučuji dávat do horních míst, která ovládají hlavně rodiče. U dvířek skříní postačí obyčejné úchyty.
Na jaké barvy a materiály vsadit, aby byl pokojíček nadčasový?
Na ty, co se dají dlouhodobě udržovat. Dřevo se obrousí, případně přetře, doplňky z kvalitní bavlny a lnu zvládnou i četné praní. Aby odolaly i měnícímu se vkusu, volte je bez vzorů, v pastelových tónech.
TEXT: IRI NOVAK
Marianne Bydlení
