Velký manuál zalévání: Co potřebují citrusy, pokojovky a jak správně zavlažovat zeleninu
Hodně lidí říká, že jim doma zajde i kaktus, a proto raději žádné rostliny nemají. Problém ale většinou není v tom, že by se o ně nestarali, ale naopak – moc je zalévají. Univerzální recept na zálivku neexistuje, ale my jsme pro vás přehledně shrnuli nejčastější chyby, kterým se teď můžete snadno vyhnout.
Pokud pěstujete jakoukoliv rostlinu, měli byste se vždy seznámit s jejími požadavky na zeminu, množství světla, tepla a vody. Záleží na tom, odkud rostlina původně pochází, a doma nebo na zahrádce byste se jí pak měli snažit vytvořit takové podmínky, na jaké je geneticky nastavena.
Proč vám hynou citrusy?
Často lidé dělají chybu třeba u citrusů. Myslí si, že potřebují k životu hodně tepla, takže si koupí roubovanou sazenici, kterou během prázdnin letní venku. Na podzim potom rostlinu přenesou do bytu a postaví ji na parapet nad žhnoucí topení a vydatně je zalévají – výsledkem je opad listů a nakonec úhyn rostliny. Citrusy totiž patří mezi subtropické rostliny, které ale, na rozdíl od těch tropických, potřebují ke svému zdárnému vývoji zimní odpočinek! V zimě je totiž málo světla, musíte tedy ubrat i na teplotě a také na zálivce. Citrusy v období zimního slunovratu zpomalí vývoj, už koncem února se ale začnou probouzet a nasazovat na nové květy, s přibývajícím světlem opět zvyšte dodávky tepla a vody. Pokud si ohlídáte, aby rostliny nenapadly svilušky a puklice, máte vyhráno.
Pokud citrus na podzim přenesete do bytu a postavíte nad topení, výsledkem bude leda opadání listů a nakonec úhyn rostliny!
Pokojovky z pralesa
Podobnou zimní přestávku musíte dopřát i jiným skupinám rostlin, například kaktusům a sukulentům. Tam přes zimu nezaléváme vůbec. Problémy se zaléváním nebývají u většiny pokojových rostlin. Jde zejména o typické tropické rostliny, které pocházejí z temných podrostů pralesů. Takové druhy si vystačí s menším množstvím světla, potřebují ale stálou pokojovou teplotu a také stálou vlhkost, potrpí si tedy na svojí pravidelnou dávku vody.
Monstera, oblíbená pokojovka, pochází z temných podrostů pralesů. Nepotřebuje moc světla, ale zato chce pravidelnou zálivku. Můžete jí mít celý rok doma, ale letnění venku jí prospěje, pokud zvolíte stinné a vlhké místo.
Univerzální recept na správné zalévání rostlin neexistuje, přesto si můžete připomenout několik obecných pravidel správného zalévání, které využijete zejména na balkonech a zahrádkách:
- Hojnou zálivku potřebuje většina rostlinek zeleniny, dále květiny, hlavně letničky, které mělce koření a dřeviny, zejména v první fázi růstu.
- Platí to i pro rostliny s velkými širokými listy, ty potřebují hodně vláhy
- Více vody dopřejte i rostlinám v porézních, tedy neglazovaných hliněných květináčích. Výhodou těchto nádob je, že kořeny v nich mohou lépe dýchat.
- Naopak opatrní buďte při zalévání cibulovin, které často pocházejí ze suchých stepí.
Cibuloviny jsou doma v suchých stepích, a tak moc vody nepotřebují!
- Nemá cenu zalévat často a krátce, kdy navlhčíte pouze povrch půdy. Je lépe zalévat v delších intervalech, zato důkladně. Také usměrněný proud vody z hadice nebo konve je rostlinám (i vaší peněžence) prospěšnější, než celoplošné zalévání.
- Ideální je rostliny zalévat ráno. Můžete klidně postříkat i listy, protože oschnou dřív, než by je slunce mohlo spálit. Voda může být i chladnější.
- Přes poledne by se na rostliny vůbec nemělo stříkat! Kapky vody totiž na listech fungují jako malé optické čočky, v nichž se sluneční paprsky soustřeďují a způsobují na listech popáleniny.
Ideální je zalévat ráno, můžete klidně pokropit i listy, protože oschnou dřív, než by je slunce mohlo spálit.
- Večer by se mělo zalévat pouze ke kořenům a nejlépe vlažnou vodou. Pokropené listy nestihnou oschnout a vzniká nebezpečí houbových chorob. Jinak je večerní zálivka výhodná, protože voda se přes noc dobře vsákne do půdy a rostliny ji mají pro příští horký den v zásobě. V té době se dá také zjistit podle zvadlých listů, kde je vláhy skutečný nedostatek.
- Ztrátám vody odparem pomůžete mulčováním záhonů drcenou kůrou stromů nebo i posečenou trávou či slámou.
- Na zahradě si můžete zařídit automaticky řízenou a podle vlhkosti půdy reagující kapénkovou závlahu. I když je vstupní investice větší, budete šetřit na vodě, protože ztráty výparem jsou při využití těchto systémů minimální.
- Ještě horší než nedostatečné zalévání (které nutí rostliny k větší tvorbě kořenů) je přelití rostlin. To bývá příčinou hnití kořenů a následujícího úhynu rostliny. Všechny nádoby, ve kterých pěstujete rostliny, proto musí mít důkladnou drenáž, aby mohla přebytečná voda odtéci.
- Na zálivku používejte nejlépe měkkou dešťovou, říční nebo rybniční vodu. Chlorovaná voda z vodovodu by měla vždy několik hodin odstát, aby chlór stačil vyprchat.
Zdroj informací: Anna Černotová, Marianne Bydlení
- Zdroj článku
-
Marianne Bydlení