Výběr kvalitního paliva může být pro laika složitý – ať už jde o dřevo, uhlí nebo pelety, existuje na trhu celá řada různých produktů. Na co se u jednotlivých druhů zaměřit, abyste získali pro svůj kotel nebo krb to nejkvalitnější zboží?
I když se může na první pohled zdát, že u dřeva není co zkazit, opak je pravdou. Ne se všemi druhy totiž bude vytápění stejné. Odborníci doporučují sáhnout vždy po tvrdých druzích dřeva, kam spadají především dub, buk a jasan. Kromě toho, že se lehce zapalují, zároveň také rychle vysychají. Právě vlhkost bývá přitom u dřeva klíčovým kritériem, které může snížit účinnost vytápění i u nejlepších dřevin. „Ideální vlhkost dřeva pro vytápění by měla být maximálně 20 %, čerstvé dřevo přitom mívá až padesátiprocentní vlhkost. Při spalování se tím významně snižuje výhřevnost paliva, neboť teplo je spotřebováváno především na odpaření vody. Projevuje se to také velkým množstvím dýmu a malým plamenem,“ radí Roman Švantner ze společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, instalací a servisem otopné techniky. Navlhlé dřevo je proto nutné nechat přikryté nebo zastřešené schnout, ideálně dva roky. To, jestli už je vaše dřevo vhodné pro topení, vám ukáže digitální vlhkoměr s ocelovými hroty, které se zapichují do dřeva. Odborníci doporučují polínko rozpůlit a měřit vlhkost uprostřed. Hroty lze totiž zapíchnout jen dva milimetry hluboko, měření by tedy mohlo být zavádějící například kvůli už vyschlým okrajům polínka.
Ačkoliv hodně lidí má za to, že pelety by měly být světlé, barva nemusí mít na jejich kvalitu vliv. Jinými slovy, kvalitní mohou být i tmavé pelety, k jejich tmavnutí totiž dochází ve výrobě při procesu lisování díky vysokému tlaku a teplotě. Vliv na změnu barvy pak má i nedostatečné odkouření zdroje tepla, neznamená to ale, že by tím trpěla výsledná kvalita pelet. Vyloženě nekvalitní pelety ale můžete poznat jinak: jedním z hlavních kritérií je mechanická odolnost. „Po zatřepání se zabalenými peletami by z nich mělo odpadávat jen minimum pilin, to stejné pak platí i při manipulaci s peletou mezi prsty. Pokud se snadno rozpadá, může to v budoucnu ohrozit i správné fungování kotle,“ radí Roman Švantner.
Co může být naopak dobrým vodítkem k poznání kvalitních pelet je mezinárodní certifikace ENplus, která je platná ve více než čtyřiceti zemích světa. V Česku se tímto certifikátem může pochlubit celkem devět výrobců. Toto číslo se na první pohled nemusí zdát jako vysoké, ale podle dat Klastru Česká peleta, který v tuzemsku certifikaci udílí, mělo v loňském roce razítko dosvědčující vysokou kvalitu 96 procent českých dřevních pelet. Ve srovnání se zbytkem světa se jedná o výrazný nadprůměr, neboť celosvětově dosáhly na certifikaci ENplus pouhé dvě třetiny všech vyrobených pelet.
A dostáváme se k dalšímu, ne už tak populárnímu, ale pořád ještě dost rozšířenému typu paliva: Uhlí. Když už kotel na uhlí máte, používejte do něj alespoň kvalitní produkt! Jedním z klíčových atributů, na který je dobré se zaměřit při výběru uhlí pro kotel v domácnosti, je takzvaná zrnitost. Udává se v milimetrech a značí velikost jednotlivých kusů uhlí. Pro automatické kotle je přitom vhodné uhlí se zrnitostí nižší než 25 milimetrů. V souvislosti se zrnitostí se lze setkat také s pojmy nadsítnost a podsítnost, které se vztahují k zrnům, jež mají větší, respektive menší průměr, než je udávaná zrnitost. Pokud tedy distributor uvádí u těchto atributů hodnotu 20 procent, znamená to, že se od stanovené velikosti bude lišit zhruba pětina všech zrn. Kromě velikosti uhlí je dobré při výběru sledovat i jeho složení, dbát je potřeba především na podíl síry, popela a vody. „Kvalitní uhlí by těchto složek mělo obsahovat co nejméně. Například síra může způsobit pozdější korozi kotle, popel a voda pak mají vliv na účinnost spalování a tím i životnost kotle. Na druhou stranu určité procento vody v uhlí je pro správné hoření zásadní,“ uzavírá Švantner.
Enbra, Marianne Bydlení
