Také už se nemůžete dočkat toho, až zaboříte ruce do půdy? Než ale jaro vypukne naplno, je potřeba učinit důkladnou přípravu na novou sezonu. Poradíme, na co rozhodně nezapomenout.
Základem je vytvořit si plán, do čeho se chcete na zahradě pustit. Jestli vás čeká sázení nových dřevin, keřů a trvalek, jestli se chystáte budovat nové záhony, nebo stavět třeba novou pergolu. Rozmyslete si, co byste chtěli na zahradě vypěstovat, jestli nějakou zeleninu a ovoce, nebo třeba okrasné květiny.
S papírem a tužkou v ruce vám půjde plánování lépe. Nakreslete si zahradu svrchu a vytvořte seznam plodin a květin, které chcete nasít a vysázet. Promyslete, kolik dané plodiny potřebují místa, jaké je pro ně ideální stanoviště a půda. A podle toho je umístěte na plán zahrady. „Zelenina potřebuje každý rok změnu stanoviště, aby půda nebyla vyčerpaná. Pokud na záhonu byly minulý rok luštěniny, tentokrát vysejte košťáloviny a místo kořenové zeleniny letos pěstujte plodovou. Pozor, patří sem i výjimky. Brambory by nikdy neměly přijít po rajčatech a naopak, přitahují totiž stejné typy plísní. Naopak volný prostor po hrachu a dalších luštěninách bude prospívat všem druhům zeleniny díky půdě obohacené dusíkem,“ radí zahradnice weiki Michala Brabcová.
Záhony zbavte plevele, a pokud jste pořádně nepohnojili záhony na podzim, navozte na ně kompost. Ten je po zimě trochu „ospalý“, dlouhotrvající nízké teploty totiž tlumí aktivitu rozkladných mikroorganismů, proto ho osvěžte sprškou probiotik pro kompost, které okamžitě nastartují ty správné kompostovací procesy. „Probiotika weiki také zlepší strukturu půdy i její schopnost udržet v sobě vláhu a živiny. Pokud zemina není vyloženě slehlá a beznadějně udusaná, záhony neryjte. Půda se z hlubokého rytí vzpamatovává minimálně dva týdny a pro malé sazenice i prospěšné bakterie je čerstvě přerytá zemina vyloženě nepřátelské prostředí,“ doplňuje zahradnice weiki Michala Brabcová. Na jaře stačí záhonky většinou jen zlehka nakypřit motykou. Pak je urovnejte a zamulčujte. Mulč udrží vláhu v půdě a ochrání ji před rozmary jarního počasí, poskytne rostlinám dostatek organické hmoty a zamezí šíření plevele. Důležité je, aby rostlina měla k dispozici zdravou půdu už od samého počátku.
Některá semínka můžete nasít rovnou do půdy. Už koncem února a v březnu můžete do připravených venkovních záhonů vysévat například mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, raný salát, hrách, kopr, cibuli nebo česnek. Jiná semínka se vyplatí raději předpěstovat doma nebo ve skleníku. Předpěstovávají se hlavně teplomilné rostliny, které by v našem podnebí nestihly vykvést či plodit. Patří sem ale i běžná zelenina, na které si na jaře chceme pochutnat co nejdřív. V únoru tak za okno či do vytápěného skleníku vyséváme celer, raný salát, papriky, lilek, kedlubny či brokolici, z květin pak lobelky, plamenky nebo třeba hledíky. V březnu přidáme rajčata, melouny, cukety či bazalku. Před výsevem je dobré semínka namočit ve vodní lázni, do níž přidáme bylinky či užitečné mikroorganismy – budou tak lépe klíčit. Zasaďte je do sadbovače, mělkého květináče či miniskleníku se speciálním substrátem pro výsev a množení a nádoby postavte nejlépe na jižní okno, budou potřebovat spoustu světla.
Marianne Bydlení
