Jak vzpomínáš na svoje začátky v Marianne Bydlení?
Když jsem začínala v časopise o bydlení, byla naše práce dost jiná. Jednotlivé výrobky nebyly nafocené, a tak bylo běžnou praxí, že naši profesionální stylisté obíhali obchody, půjčovali si věci a fotografové je nafotili, abychom je mohli v časopise zveřejnit. Byl to tehdejší standard. Do toho jsme s velikou produkcí dělali Proměny, které byly zcela unikátní. Marianne Bydlení bylo v lecčems průkopnické.
Stal se za tu dobu časopis tím, kdo udává nějaké trendy v interiéru?
To si myslím, že časopis nedokáže, ani to není jeho smyslem. Cílem je trendy reflektovat a představit je čtenářům, aby se sami rozhodli, co se jim líbí, hodí, jak naše tipy mohou využít u sebe doma. Náš časopis se stal takovým průvodcem, který kvalitním způsobem ukazuje různé možnosti a čtenáří už za ty roky ví, že nám můžou věřit.
Je těžké i po těch letech přinášet stále nové věci, které budou čtenáře bavit?
Popravdě bych potřebovala, aby náš časopis měl tak třikrát takový objem. Omezený prostor je naše největší úskalí. Je toho tolik, co bychom chtěli našim čtenářům ukázat! Víc stránek, víc radosti. Taky se musíme soustředit na to, abychom naším obsahem reagovali na čtenáře a neuvízli v naší bublině. Sledujeme aktuální trendy, nové produkty na trhu, ale vždycky se snažíme používat je s velkou volností. Zahazujeme pravidla, že tohle se nesmí kombinovat s něčím jiným, jsme v tomhle ohledu velmi svobodomyslní a hraví. Vždycky je pro nás na prvním místě to, aby lidem bylo v jejich domovech dobře, abe se nebáli být osobití a originální.
Musím se ještě zastavit u Proměn, které jsou pro časopis typické. Jak to dnes je, stále mohou čtenáři časopis oslovit s prosbou o proměnu svého bydlení?
Ano, pořád nám mohou napsat, poprosit o pomoc s realizací. Potřebujeme, aby nám řekli svou představu a jaký mají rozpočet. My jim dodáme zdarma designéra, který jim profesionálně pomůže a společně se pustíme do práce. Z naší zkušenosti víme, že rada odborníka se vždycky vyplatí.