Tip na víkend: Semlerův byt od Adolfa Loose se výjimečně otevře veřejnosti
Byt továrníka Semlera v Plzni je jedním z těch, který nebyl doposud rekonstruován. Veřejnost se do něj může podívat jen výjimečně a jednou ze vzácných příležitostí je právě nadcházející sváteční víkend – v sobotu 4. května se tu uskuteční mimořádné komentované prohlídky!
Každý z interiérů, které vytvořil světoznámý architekt Adolf Loos, se pyšní nejen prvotřídním designem, ale má také jedinečný příběh. Podobně je tomu i v případě běžně nepřístupného bytu továrníka Huga Semlera v Klatovské ulici č.19. Z kdysi přepychového bydlení, pro které Loos navrhl překrásný hudební salon, se staly kanceláře. Rodina Huga Semlera byla nucena před druhou světovou válkou uprchnout před nacisty z Čech. V průběhu druhé světové války zde sídlilo místní velitelství Wehrmachtu, poté dům využívala Československá armáda. Interiér nebyl doposud rekonstruován, a tak se návštěvníkům otevírá pouze výjimečně.
V sobotu 4. května se zde uskuteční mimořádné komentované prohlídky v termínech 10:00, 10:45, 11:30, 12:15, 14:00, 14:45, 15:30 a 16:15. Komentovaná prohlídka trvá 30 minut. Vstupenky v ceně 50 korun je nutné zakoupit předem, a to buď online prostřednictvím webu www.adolfloosplzen.cz nebo v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky vedle radnice.
Od sousedního obývacího pokoje je hudební salonek oddělen prosklenými posuvnými dveřmi, umožňujícími rozšířit prostor.
Příběh Semlerova bytu
Rodina Semlerových obývala dům na dnešní Klatovské třídě 19. V přízemí se nacházely reprezentativní a úřední prostory firmy. První patro zaujímal rozlehlý byt podnikatele Semlera a byt ve druhém patře se pronajímal. Do dnešních dní se zachovalo jádro interiéru s jídelnou, salonem a hudebním salonkem. Právě hudební salonek je prokazatelně Loosovou prací, navrhl jej mezi lety 1931–1932 pro ženu Hugo Semlera. Další dvě místnosti byly vytvořeny v loosovském stylu.
Místnost přísně udržuje princip symetrie, stěny jsou obloženy mramorem typu „fantastico“ se zvláštním černobílým žilkováním, připomínajícím nejrůznější fantaskně vyhlížející bytosti. V průčelí salonku nechybí ani krb a zrcadla v nikách mramorové stěny. Během druhé světové války byl interiér využíván německým vojenským velitelem města Plzně Georgem von Majewskim. Uvnitř salonu sousedícím s hudebním salonkem byla rovněž podepsána kapitulace plzeňské posádky Wehrmachtu. Hned po podpisu dokumentu se zde Georg von Majewski před zraky všech přítomných zastřelil.
