Zvenčí nenápadná minimalistická stavba vás při delším pobytu nadchne tím, jak dokonalý útěk od všedních starostí a hektického městského života svým obyvatelům poskytuje. Dům Tomášových rodičů (dokumentaristky Heleny Třeštíkové a prozaika Michaela Třeštíka pozn. red.) s pozemkem sousedí. „Vilku koupila prateta táty někdy ve dvacátých letech. Táta sem pak od narození jezdil a dětství jsem pak víceméně trávil tady. Rodiče pak od známých přikoupili tento pozemek a nabídli nám ho k užívání. Nejdřív jsme tu chtěli postavit jen nějakou chatu, ale pak nám finanční rozdíl nepřišel tak markantní, když stačilo jen trochu přitlačit a postavit si dům k celoročnímu využívání s veškerým komfortem,“ vypráví letenský patriot, který si neumí představit odstěhovat se z Prahy natrvalo. V domě na Letné žije od svých čtyř let a je zkrátka konzervativní. Podobně to má i s Vyžlovkou. „Prožil jsem tu dětství, lezení na stromech, běhání po lese, pak první diskotéky a pusy. Stejně tak, jak si neumím představit opustit Letnou, kde se celý život jen stěhuju z patra do patra, tak tady jsem se posunul jen o šedesát metrů dál.“ Přiznává, že by zde ale nechtěl žít trvale, protože představa každodenního dojíždění a vožení dětí do škol v ranních zácpách, je vyčerpávající. Naštěstí už ví, kdy špičky opadnou, a tak stráví v autě příjemných čtyřicet minut.