Přemýšleli nad stěhováním, nakonec proměnili svůj chladný řadový dům v radostný domov

Odvážná a pulzující proměna viktoriánského domu v nízkoenergetické bydlení byla inspirována americkým umělcem Donaldem Juddem. Výsledek dokonce získal ocenění za nejlepší interiérový design na British Homes Awards 2023. „Dům více než předčil naše očekávání, proměna z něj udělala místo, kde jsme obě opravdu rády a chceme zde trávit čas,“ říká k tomu ​​Gwen. Architekti z Bradley Van Der Straeten k tomu dodávají: „Majitelé za námi přišli s tím, že chtějí přidat více prostoru do svého domova, ale také vytvořit něco krásného a inspirovaného jejich láskou k umění a architektuře. Hledali jsme někoho, s kým by realizace byla hodně vzrušující a kdo by dokázal vytvořit něco zvláštního z něčeho obyčejného," upřesňuje Patricia a doplňuje: „Říkala jsem si, že pokud tady máme zůstat po zbytek života, chci se každé ráno probudit do něčeho, co mě vzrušuje a dělá mi radost, ne do nudného, ​​krabicovitého domu.“

Náročná rekonstrukce, ale skvělý výsledek

Navzdory uvažování o tom, že se přestěhují z tohoto domu někam jinam, se Gwen a Patricia nakonec rozhodly zůstat. Mimo lásky ke svému domovu tu mají skvělé dopravní spojení do centra a spoustu přátel v okolí. Jelikož dům nebyl zateplený a rozhodně ne nízkoenergetický, bylo prioritou architektů stavbu řádně zateplit. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvoupodlažní zděný dům s „prodyšnou“ konstrukcí, vyřešili to tak, že obložili stěny uvnitř korkovou izolací s vápennou omítkou tvořící tepelný obal nemovitosti, ale zároveň umožňuje odpařování vlhkosti a zabraňuje kondenzaci. „Viktoriánské domy jsou notoricky studené, takže jsme použili ekologickou korkovou izolaci a také jsme instalovali vysoce výkonná dvojitá skla,“ vysvětluje architekt Ewald Van Der Straeten. Dům dostal vzduchové tepelné čerpadlo a nové fotovoltaické panely na střechu. Dvojice již v minulosti na domě nějaké změny udělala, ale stále obě cítily, že nevyužívají prostor efektivně. Střed domu se prakticky stal smetištěm s chodbou mezi kuchyní a obývacím pokojem. „Každý projekt začínáme hlubokým ponorem do přání a představ majitelů,“ říká Van Der Straeten. V případě majitelek bylo opravdu z čeho vybírat, když ukázaly, jak rozmanitý a eklektický mají vkus. Přišly s různými zdroji inspirace, jako je suverénní brutalistická architektura Barbican, umělecká brilantnost Donalda Judda nebo ikonická lobby Chrysler Building. Všechny tyto vlivy v kombinaci s touhou po domově, připravily půdu pro vznik projektu. „Chtěly jsme speciální dům, kde bychom zůstaly navždy. A zároveň jsme vždy toužily žít v něčem krásném,“ vysvětlila Patricia

Inspirace umělcem, který nedává svým dílům jména

Stěžejním momentem, který výrazně ovlivnil celý výsledek, byla reinterpretace uměleckého díla Donalda Judda z roku 1963. Představuje konkávní prostor prostřednictvím opakování klenutých pásů. To architekty inspirovalo k realizaci zakřiveného stropu, který by definoval přístavbu v přízemí. Odvážné jednoduché formy ve výrazných barvách, které k dílům autora neomylně patří, se staly vůdčí součástí pro každou designovou volbu, ať už šlo o výběr barev na oživení prostoru, textury, které by mu dodaly charakter nebo vzory dodávající hloubku. Architektonické studio si s interiérem a jeho vzhledem opravdu pohrálo. Došlo k prodloužení střední místnosti asi o metr do kuchyně. Tím mohl vzniknout využitelný jídelní kout, na který navazuje kuchyň. „Nyní máme prostor pro ostrůvek a celá místnost působí mnohem integrovaněji. Můžeme tu být spolu, ale nešlapeme si přitom na nohy,“ říká Gwen. V kuchyni byla použita zemitá terakotová barva na horní skříňky se vzorovanou pracovní deskou v kombinaci s mosaznou baterií a modrými spodními skříňkami. To je pro Patricii, která miluje všechno nedotčené, poměrně náročné, jelikož mosaz časem získává patinu. Aby byla naplněna láska k matematice u Gwen, jsou police v rozměrech Fibonacciho čísel. „Je hezké mít možnost přizpůsobovat předměty, aby byly věci zajímavé,“ vysvětlují k těmto výstřednostem shodně. Nahoře v patře se majitelky mohou těšit z kombinace fialové, mátové a různých odstínů modré v hlavní ložnici. Modrá byla použita i pro dřevěné obložení v podkroví nebo šatnu. Odvážné použití barev vrcholí růžovým schodištěm, které vede do podkroví a bylo inspirováno mexickým architektem Luisem Barragánem. „Líbí se mi, jak radostné jsou barvy a jak změnily způsob, jakým se cítíme,“ usmívá se Patricia: „Zbožňuji růžovou ve své šicí místnosti v podkroví. Je to jako bychom měli zbrusu nový dům – zbytek let chceme strávit tím, že si ho užíváme,“ uzavírá.

Zdroj: Bradley Van Der Straeten