„Hledala jsem historický dům, který má jakéhosi ducha. Jelikož jsem nenašla žádný, který by mi vyhovoval, tak jsem si jej postavila. Chtěla jsem, aby působil, jako když zde stojí 100 let. Trochu jsem se bála, aby to nedopadlo, jako takzvané “podnikatelské baroko”, ale pokud se člověk drží tradičních materiálů a postupů, které se používají při rekonstrukci starých budov, lze se tomu vyhnout,“ popisuje Tery Kovacs, pro kterou bylo nejtěžší zorientovat se v oboru, o kterém nic nevěděla a najít kvalitní řemeslníky. „Bohužel jsem se nejednou spálila a stavba kvůli tomu měla skoro 2 roky zpoždění. Původně jsem chtěla “chalupu na víkendy”, pak jsem si řekla, že by bylo fajn mít 1 či 2 pokoje pro návštěvy, nakonec jsem hledala něco, kde by pro návštěvy bylo např. celé patro a mohli tam případně jednou bydlet rodiče, nebo děti. A tak vznikla dvougenerační vila, někdo by to nazval i dvěma řadovými domky. Hledala jsem přímo v regionu Českého ráje, protože zde velká část mé české rodiny buď bydlí, nebo má chalupu.“