Přejít k hlavnímu obsahu
Lidé a místa

Od diářů k vázám

Originálního umělce Lubomíra “Kučína“ Kuču proslavili především jeho originální deníky a zápisníky, kde používátechniky streetartu a to především práci se šablonami. Pomocí nich vytváří originální a nezapomenutelné koláže. Dnes vám představíme jeho novinku, kterou jsou vázy, které jen tak nerozbijete!

Terezie Benoni | 18. 04. 2020

Známým jste už delší dobu pro své zajímavě graficky pojaté diáře. Co je vlastně vaše původní profese?

V Kroměříži jsem vystudoval sociální pedagogiku. V oboru jsem pracoval 3 roky a pak jsme odešel a začal se naplno věnovat značce Deafmessanger. K tomu, co dělám, jsem se vlastně dostal jako slepý k houslím. Nikdy jsem nestudoval žádný výtvarný obor. Ale není to tak, že by mě to k výtvarné činnosti netáhlo. Jen jsem nikdy neměl ambice tvořit něco, co by mohlo bavit také  ostatní lidi.

Dnes už se věnujete pouze grafice a výrobě diářů/zápisníků?

Ano. Od roku 2005 se živým jen tím. Vlastně ještě přibyly obrazy. Každý rok jich několik udělám na zakázku. Většinou zpracovávám staré rodinné fotografie a děsně mě to baví, hlavně když vidím, jakou to udělá radost lidem, kteří si je objednali. 

V roce 2001 strávil půl roku v Seattlu. Tam se seznámil se street artem a šablonami. 

V roce 2001 strávil půl roku v Seattlu. Tam se seznámil se street artem a šablonami.  Bavilo ho, jak jednoduchá ta technika je a jak se s ní dá snadno a rychle dostat nějakou myšlenku k lidem. Teprve později začal sprejovat na papír a pomocí šablon vytvářet obálky deníků.
 

Kde vznikl nápad na výrobu dekorativních váz?

No začal bych tím, že jsem si před dvěma lety pořídil takový malý hobby soustruh. Jeli jsme s rodinou k babičce na Moravu a já si umanul, že se naučím soustružit. A tak jsem si tam týden hrál se dřevem. No rozhodně jsem se soustružit nenaučil, ale hrozně jsem se do té činosti zamiloval.
 V listopadu jsem si konečně pořídil větší soustruh, který se mi vejde do studia a tak už můžu soustružit v podstatě během práce. Pondělky jsem si vyhradil právě na práci se dřevem. Co se týká dekorativních váz, tak mě baví svým tvarem a užitím. Na fotografiích jsou tyto objekty znázorněny jako vázy, ale v podstatě plní dekorativní účel i bez toho, aby v nich byly květiny.

 

Objekty na fotkách jsou vytočené z ořechového dřeva.

Každá výrobek je originál a drobné nedokonalosti jsou žádoucí. 

Plánujete nějakou ucelenou kolekci?

Určitě ano. Už teď mám nachystáné další objekty. Jen čekám, až dřevo doschne a pak začnu pracovat na jejich finálním vzhledu.

Z jakého materiálu jsou vyrobené? 

Objekty na fotkách jsou vytočené z ořechového dřeva. Teď mám rozdělaných několik kusů z dubu červeného.

Vázy vypadají skvěle i bez květin, mělké vázy mohou posloužit jako mísy, do kterých je možné ledasco umístit. 

Vázy vypadají skvěle i bez květin, mělké mohou posloužit jako mísy, do kterých je možné ledasco umístit. 

Jak je technologicky výroba náročná?

Pracuji především s čerstvě pokáceným dřevem, které je stále plné vody. Což má své výhody i nevýhody. Jednou z velkých výhod je, že je dřevo poddajnější a snadněji se s ním pracuje. Při soustružení nevzniká tolik prachu a celkově je ta činnost zábavnější než práce s dřevem suchým. No ale tam, kde jsou výhody jsou i nevýhody. Problém s „mokrým“ dřevem je ten, že hodně pracuje, když schne. Vzniká tak velké riziko, že dřevo popraská. Mě osobně nevadí nějaká prasklina – mám rád nedokonalosti, ale parkrát se mi stalo, že se mi vysoustružený objekt, celý rozlítl. 
 Je několik způsobů, jak nechat mokré dřevo schnout, aby nepopraskalo. V podstatě jde o to, aby prosychalo, co nejpomaleji. Jeden ze způsobů je, že se vysoustružený kousek zabalí do papírového pytle naplněného mokrými hoblinami ze soustružení. Pytel se zavře a několik měsíců nechá ležet. Tak dřevo proschne pomalu. Ale i to prostě nezaručí, že tam nebudou praskliny. A to jsme u první části procesu. Když je dřevo suché, tak je potřeba ho vybrousit. Teprve poté se nanáší vosk nebo olej. No, ale já jsem v tomhle zatím spíš jen teoretik a nechci znít tak, že tomu hodně rozumím. Opak je pravdou. Spíš se každý den dozvídám něco nového.

Novinkou jsou vázy, které vyrábí ze dřeva. 

Kolekce se bude rozšiřovat o další kousky, které si budeme moci prohlédnout v ateliéru Deafmessanger zde a časem ve spřátelených designových obchodech. 

Nabídnete je do širokého prodeje?

Rád bych v budoucnu oslovil nějaké obchody, ve kterých by je rád prodával. Snad se zadaří.

Můžeme je někde vidět naživo?

Zatím jen u nás ve studiu v Mánesově ulici.

Co dalšího od vás můžeme ještě čekat?

To bych sám rád věděl. :-)

Na fotografiích jsou tyto objekty znázorněny jako vázy, ale v podstatě plní dekorativní účel i bez toho, aby v nich byly květiny.

Na fotografiích jsou tyto objekty znázorněny jako vázy, ale v podstatě plní dekorativní účel i bez toho, aby v nich byly květiny.

Vázy jsou vyrobené z ořechového dřeva a  z dubu červeného. 

Vázy jsou vyrobené z ořechového dřeva a  z dubu červeného. 

Všechno začalo výrobou diářů a zápisníků. 

Všechno začalo výrobou diářů a zápisníků, o které je stále obrovský zájem. 

Všechno začalo výrobou diářů a zápisníků. 
Všechno začalo výrobou diářů a zápisníků. 

Foto: www.deafmessanger.com

Marianne je i na sociálních sítích:

Související články

Lidé a místa
Majitelé bio farmy v Beskydech chtěli svůj domov ukázat lidem a tak pro ně postavili dvě chalupy ve venkovském stylu

Majitelé bio farmy v Beskydech chtěli svůj domov ukázat lidem a tak pro ně postavili dvě chalupy ve venkovském stylu

Lidé a místa
Důchodci změnili své plány: Přímo na dvorku si postavili udržitelný dům, který jim ušetřil spoustu peněz

Důchodci změnili své plány: Přímo na dvorku si postavili udržitelný dům, který jim ušetřil spoustu peněz

Lidé a místa
Že je 37,5 metrů čtverečních málo pro pětičlennou rodinu? Mladá rodina radí, jak se dá malý byt proměnit v útulný domov

Že je 37,5 metrů čtverečních málo pro pětičlennou rodinu? Mladá rodina radí, jak se dá malý byt proměnit v útulný domov

Lidé a místa
Příběh Na Živili očima Veroniky a Lukáše: Jak z ruiny vytvořili místo, které pohladí všechny smysly

Příběh Na Živili očima Veroniky a Lukáše: Jak z ruiny vytvořili místo, které pohladí všechny smysly

×