Kousek lesa v bytě: Na 60 metrech čtverečních vytvořili parádní bydlení pro rodinu
Kouzlo vršovickému bytu dodávají prvky připomínající jeho stoletou historii – vysoké stropy, litinové radiátory i špaletová okna. Dva stejně velké sousedící pokoje propojily architektky širokým portálem a do prostoru kuchyně vetkly buňku s prosklenou ložnicí.
Byty ve starých činžovních domech mají specifickou krásu a atmosféru, ale jejich rekonstrukce často nesou dost starostí. Staré podlahy, nerovné zdi a mnohdy nevyhovující dispozice. Přesně s tím se potýkali majitelé třípokojového bytu v pražských Vršovicích, kteří se rozhodli pro radikální přestavbu. A měli ten nejhezčí důvod – čekali dcerku a chtěli pro ni do budoucna vyřešit vlastní pokoj. Pro Petru Ciencialovou a Kateřinu Průchovou ze studia Plus One Architects to byla výzva i radost současně. Majitelé se totiž nebáli odvážných kroků, a tak se pustili do kompletní rekonstrukce s neotřelými nápady. V původní dispozici byly na ploše 63 m2 tři pokoje, ovšem uspořádané tak, že přes nejmenší se vstupovalo do koupelny a jeden ze dvou velkých sloužil jako průchozí. Interiér jednoduše potřeboval úplně změnit uspořádání. „Největším stavebním zásahem bylo vybourání velkých otvorů do příčky mezi hlavními pokoji, tedy kuchyní a obývákem. Ložnici jsme implementovaly vedle kuchyně jako samostatnou buňku, a protože jsme nechtěly v centrálním prostoru přijít o světlo, většinu ploch a oboje dveře ložnice jsme nechali prosklené,“ říká Petra Ciencialová.
Kvalitní truhlařina, masivní dřevo a trocha růžové
Koupelna má nově samostatný vstup z chodby a v nejmenší místnosti vznikl dětský pokoj. O atmosféru, ale i dotvoření dispozice se v tomto bytě postarala kvalitní truhlařina. „Protože jsme měly k dispozici jen velmi málo plošných metrů, bylo třeba jít do výšky. Na míru jsou vyrobeny všechny úložné prostory a také patro na spaní v pokojíčku,“ říká architektka. Do patra se vystupuje po schůdcích s policemi a z podesty vede i zábavné větrací okno s výhledem na chodbu. Nádherná obří knihovna v obýváku unese sbírku knížek, které jsou pro majitele srdeční záležitostí, ale má i uzavřenou úložnou část, a vytváří tak velmi harmonický dojem. Ložnici a kuchyň zase zdobí dělicí obložená skříň na oblečení a lůžkoviny – její dveře, stejně jako všechny stěny ložnice, se dají zatáhnout lehkým závěsem. „Co se týká materiálů, ideální nám připadalo využít masivní dřevo, protože z něj měla být i většina nových konstrukcí. Všechno nám do sebe zaklaplo ve chvíli, kdy klientka přišla s návrhem, že by chtěla použít dřevo z lesů z Beskyd, kde vyrostla. Je to jedle, která jde po použití přírodního oleje lehce dorůžova. To určilo celkový vizuální dojem a měly jsme jasno,“ říká Kateřina Průchová. Malým oříškem byla jen kuchyň. Architektky musely část pracovní plochy s dřezem napasovat kvůli potrubí co nejblíže ke koupelně. „Vypadalo to jako velká překážka, která ale nakonec prostoru pomohla: plný dřez je vždycky schovaný za rohem a není na něj z obývací části vidět,“ říká Petra Ciencialová. Z výsledku jsou evidentně nadšeni všichni zúčastnění. „Na tom, jak všechno dopadne, má podíl klient skoro stejně jako architekt. Je potřeba vzájemné důvěry, odvahy a otevřenosti ke kompromisům. Myslíme, že tenhle byt je toho důkazem,“ uzavírá Kateřina Průchová.
- Zdroj článku
-
autorský článek Marianne Bydlení