Polévkovar a David Černý
Považujete se za dobrou kuchařku? Co byste uvařila vzácné návštěvě, kdybyste chtěla udělat opravdu dojem?
Nepovažuji, ale maskuji to tím, že vařím jednoduchá jídla – steaky, saláty… Jednou za rok vařím obrovský kotel typické slovenské kapustnice se spoustou masa a klobásy. Když ji tak trochu povinně jedí kolegové v galerii, předstírají, že je výborná, aby se nedotkli mých citů.
Kdybyste si mohla vybrat kohokoliv na světě (žijící i nežijící osobnost), s kým povečeříte, byl by to:
Nějaký mužský hrdina románů Philipa Rotha – nevím, proč mě arogance tak hypnotizuje.
Dáváte přednost velkým hostinám, kdy se sejde hodně lidí u jednoho stolu, nebo jste spíš pro komornější stolování?
Mám spoustu dětí, které vídám třeba jen jednou za půl roku, málokdy jsme všichni spolu. Proto miluji, když jsme všichni
spolu u stolu. Ale romantická večeře pro dva je taky moc fajn.
Patří k výjimečným okamžikům u vašeho stolu i nějaký slavnostní jídelní servis?
Mám teď servis Metamorphoses od českého umělce Michala Bačáka. Mám jen jeden, nic extra na slavnosti.
Co byste doporučila za kuchyňskou vychytávku, kterou jste v poslední době objevila?
Polévkovar. Nasype se tam zelenina a koření a vše se udělá a rozmixuje samo a je to rychlé, zdravé a výborné.
Co vám ve vaší kuchyni chybí, aby se stala kuchyní snů?
Nějaká hodně cool socha Davida Černého.