Divoká zahrada plná tajuplných zákoutí i zarostlých stezek

Ani svažitý terén a skalnaté podloží okrajové části přírodní památky Baba neodradily Liu Frouzovou od snu proměnit hrozivý sráz zaplevelený náletovými křovinami v perlu pražských Dejvic. Podle zapálené zahrádkářky se slabostí pro voňavé floxy to trvalo "pouhých třicet let"...

Text: Adéla McLIntock

Zahrada vzniklá z úhoru

Prvotní úpravou pozemku vzniklo pět teras podepřených zídkami z přírodního kamene, v nichž našly domov netřesky, rozchodníky a spoustu dalších rostllinek, které do škvír zavál vítr. Jednotlivé úrovně zpřístupňují schody nebo pěšiny vykládané žulovými kostkami. Všude je na co koukat, takže po nich nikdo nespěchá. Cesta vzhůru vede pod růžovým obloukem i pod korunami stromů a postupně odhaluje utajená zákoutí s lavičkami, starobylou pumpou, jezírkem pro rybky nebo sbírku kaktusů naaranžovaných ve skleněné skříni. Jestli před ní nezalapáte překvapením po dechu, nerozhází vás už nikdy nic. Přibižně v polovině trasy majitelka prozíravě umístila odpočivadlo se zahradní sprchou. Bohatě osázené záhony rozprostřené po svahu tak, že vzájemně téměř splývají, jsou stejně krásné jako rozhled do okolí. Vstup patří k nejtajemnějším koutům zahrady. Vede k němu stinná kamenná cesta lemovaná z jedné strany vyvýšeným záhonem a z druhé hlubokým příkopem. Nad cestou se klene mohutný oblouk ukotvený přímo v podpůrné zdi spodní terasy. Celý ho ovšem zahaluje popínavý podražec s listy většími než mužská dlaň. Protější hranici pozemku pak určují vzrostlé škumpy a na obzoru rámuje hradba vzrostlých stromů.

Kouzlo divokosti

Nevyzpytatelná skála donutila Liu podřídit výběr rostlin podmínkám, které na ní panují, když zaprší. Vlhčí místa proto osázela čemeřicemi, konvalinkami a kapradinami. Tam, kde voda stéká rychleji, rozehrávají barevnou symfonii rozrazily, svatolíny, levandule, rozchodníky a kopretiny doplněné žlutými třapatkami. Ve víru zeleně tu vynikají růžové květy půdopokryvných růží akcentované ještě květenstvími kulovitých česneků. Juky sem vnášejí exotický nádech a spolu se vzpřímenými trsy ozdobnic, okecků a perovskií také potřebnou výšku. O všechny motýly, kteří k Lie přiletí, je v zahradě vystlané květy trvalek a komulí opravdu dobře postaráno. Vysoké růže, astry nebo rajčata majitelka vyvazuje ke klasickým tyčím. Aby si ale při pletí neporanila oči a taky trochu opticky zmírnila jejich hroty, nasazuje na ně kropítka z konví posbíraná během let při svých výpravách po bazarech. Na samém vrcholu zahrady je usazená lehounká stavba z bíle natřeného dřeva a září do dálky jako maják na útesu. Vyšplhat se sem není sndné ani v létě, natož v lednovém mrazu, když se tu tradičně schází celá rodina oslavit příchod nového roku. Výhled odsud ovšem stojí za tu námahu v jakémkoli počasí. Máte i vy pozemek ve svahu? "Nevysazujte nic, dokud přesně nezjistíte, jak je to s vodou," předává Lia svou zkušenost a doporučuje investovat do auromatické závlahy. "Když jsou šťastné rostliny, budete i vy!"