Dům pochází ze 30. let minulého století a byl postaven jako jeden z provizorních domků v nouzové dělnické kolonii na dně zavřeného lomu. Snahou navrhované úpravy bylo celou dispozici vyčistit, objekt stavebně oddělit od okolních domů a navýšit užitnou plochu objektu. Zároveň bylo také třeba přinést do interiéru co nejvíce přirozeného světla.
Stávající rodinný jednopodlažní dům se sedlovou střechou s plechovou krytinou byl doslova prorostlý s okolními domy. Pochází z 30. let 20. století a byl postaven jako jeden z mnoha provizorních domků v nouzové dělnické kolonii na dně zavřeného lomu. Částečnou rekonstrukcí prošel začátkem 90. let 20. století, kdy byly upraveny otvory ve zdivu a dostal do nich plastová okna, plechovou střechu a nový kotel. Dispoziční řešení domu je důsledkem letitého zastavování uliček mezi domy, bylo zcela chaotické a neodpovídalo dnešním potřebám. Každá místnost měla podlahu v jiné výšce, výšky místností byly, sem tam se v domě objevovala vlhkost a s tím spojená plíseň. S tím vším se rozhodli bojovat architekti Radim Horák a Hana Horáková, kteří se rozhodli celou dispozici vyčistit, objekt stavebně oddělit od domů okolních a navýšit užitnou plochu objektu. Zároveň přinést do interiéru co nejvíce přirozeného světla.
Dispozičně došlo v návrhu k posunutí vstupu do domu do nové přístavby, na vstup navazuje chodba, kterou lze projít domem do dvora, hned za dveřmi při vstupu je navržen technický kout, na druhé straně je za posuvnými dveřmi navržena malá lichoběžníková pracovna. Před dveřmi do dvora chodba zatáčí podél krytého venkovního sezení a míří do původního objektu, podél ní je navržena knihovna, v které jsou umístěny dveře na samostatné wc a do koupelny, která je uvnitř prosvětlena střešním světlíkem. V části pod sedlovou střechou je umístěn obývací pokoj s jídelním stolem a kuchyňský kout, z kterého lze vejít do malé šatny a po schodišti vystoupat do ložnice. Z obývacího pokoje jsou navrženy dveře do části s bývalými přístavky, místo kterých je nyní navržen jeden pokoj, sloužící dětem. Pokoj navazuje na malé vnitřní atrium sevřené mezi okolními domy. Atrium osvětluje přes sedací okno i hlavní obytný prostor.
V interiéru je použitá kombinace různých přírodních materiálů. Nová přístavba má na podlaze ve hmotě probarvenou dlažbu, stará část pak třívrstvou dřevěnou dubovou lamelu. Celým domem prochází přírodní březová překližka (nábytky, obklad vstupu, dveře, podhled obývacího pokoje a ložnice), lokálně překližka probarvená (modrá – odpočinkový kout obývacího pokoje, růžová – kuchyň). Stěny koupelny, wc a plochy nad kuchyňskou linkou jsou navrženy z marockého štuku. Štít a vždy jedna stěna v dětském pokoji, pracovně a ložnici je navržena jako černá hliněná s řezankovým zlatavým vsypem. Stropy jsou pohledové železobetonové s otiskem dřevěných desek. Zbytek stěn je „klasicky omítnutý“ a opatřen bílým nátěrem. V kuchyni je jedna stěna pojata jako „chytrá“ – magnetická a popisovatelná.
Zdroj informací: Ing. arch. Radim Horák a Ing. arch. Hana Horáková, KAMKAB!NET, www.kamkabi.net, Interiér roku (www.interierroku.cz), archiweb.cz
architekti Radim Horák a Hana Horáková
