Polský architekt všem vyrazil dech: Jeho byt má jen třináct metrů čtverečních
Startovací byty nebývají velké. Pokud ale máte dostatek důvtipu, dá se i na pětníku vykouzlit krásné a pohodlné bydlení, jak dokazuje polský architekt a designér Szymon Hanczar.
Szymon sám sebe označuje za minimalistu. Působí ve Vratislavi a právě v centru tohoto historického města na jihozápadě Polska si zařídil byt, který k minimalistickému přístupu svádí už svou velikostí: třináct metrů čtverečních. „Přestože je to malý prostor, nechtěl jsem se vzdát ani pohodlí, ani funkčnosti,“ vysvětluje Szymon a dodává: „v bytě tak má své místo i houpací síť pro milence, kteří právě mají hlavu v oblacích.“ To ale zdaleka není všechno. Díky jasnému uvažování, systematičnosti a nemalé dávce důvtipu vměstnal architekt na velmi malou plochu vše potřebné pro život, byť je jasné, že především pro mladého vysokoškolského profesora nebo pár, který tráví čas většinou venku. Přesto je tu kuchyň, koupelna se záchodem, pračka, dostatek úložných prostorů, místo na spaní i pracovní stůl. A ani při naplnění všech výše jmenovaných funkcí byt nepůsobí stísněně a jeho majitel ho rozhodně nezanesl zbytečným balastem.
Bez kola to nejde
Szymon Holczar využil všeho, co úzký prostor s velkým oknem nabízel. Stěny zůstaly bílé, aby se světlo mohlo co možná nejvíce rozlévat do celého pokoje. Světlé je i celé patro, které zahrnuje i skříň a kuchyňku – je dál od okna, a v kontrastu s o něco tmavší komodou a pracovním stolem proto opticky působí odlehčeněji. Tenhle dojem podtrhuje i tmavě hnědá hovězí kůže na podlaze. Z celého prostoru tak vlastně díky černé barvě nejvýrazněji vystupují objemově nejmenší prvky: dvojice židlí, žebřík do patra a lampa, která vznikla v Szymonově ateliéru. „Kolo je pro život ve městě nepostradatelné,“ poznamenává. „Je to nejlepší dopravní prostředek pro takové místo, je ekologické a rychlé. Protože tu nebylo moc místa, zavěsil jsem ho na stěnu a stala se z něj dekorace.“
Mladý městský člověk
Místo pohovky se nakonec rozhodl pro houpací síť zavěšenou přímo u okna: lenošit tu můžou dva lidé. Svůj přístup k minimalistickému bydlení vysvětluje i proměnou priorit u mladých lidí, kteří si život ve středu města chtějí naplno vychutnávat, takže doma vlastně netráví tolik času – stačí jim proto funkční a pohodlný prostor, který nemusí být nijak přehnaně velký. „Mně sloužil v první řadě jako ložnice. A k tomu, řekněme, jako místo pro ukládání věcí,“ vysvětluje. „Netoužil jsem po rozlehlém bytě, kde bych musel spoustu času věnovat údržbě a uklízení.“
- Zdroj článku
-
Szymon Holczar