Tajemná zákoutí a nežné květiny
„Usaď se a nasávej krásu prchavých okamžiků,“ vyzývá dubová lavička skrytá ve stínu tvarovaných tisů. Kolik šeptmých hovorů a hlasitých obdivů už asi zaslechla? Usnout na ní se nikomu nepodaří. Kdo by taky spustil oči z nádherné zmarliky, v jejíchž listech se od října bouří pigmenty v odstínu řepové šťávy? Výzvu být unikátní a hned tak se neokoukat splňuje do puntíku kniphofie alias mnohokvět. V oranžové je k nepřehlédnutí. Co do zářivosti jí šlapou na paty jeřabiny a psí víno šmírující za okny panského stavení. To jí dává punc předvídatelnosti. Nad puntičkářsky střiženým pažitem se zdvihají geometricky tvarované tisy vnášející intimitu do koutů s posezením. Oči i nos si pochutnávají na léčivkách v záhonech rozvržených po vzoru bylinkovišť u starých klášterů. S jistotou tu narazíte také na ovocný sad či parter z růží. Mezi jistotou a nudou však rozhodně nehledejte rovnítko. Jak by zahrada mohla působit fádně, když v ní čekají na objevení kuriózní mnohokvěty, exotické dříny nebo třeba nevšední „rozteklé“ hodiny z růžově nakvetlého vřesu, inspirované obrazem Salvadora Dalího? Tikot neslyšíte, zato cítíte, jak se vám každá vteřina zde strávená trvale vrývá do paměti.