Koldům v Litvínově měl být revolucí, ale realita byla jiná: Proč odvážný projekt nakonec neuspěl

Stavba vznikla v 50. letech podle projektu architektů E. Linharta a V. Hilského a měla sloužit jako vzor moderního bydlení, které kombinuje soukromý i společný život. Obří dům na úpatí Krušných hor měl přilákat zaměstnance do tehdejších chemických závodů. Jeho součástí jsou dvě bytová křídla a centrální část, kde měli obyvatelé možnost využít různé služby jako jesle, jídelní, obchody a další. Tento koncept byl inspirován sovětskými modely kolektivního bydlení a přinesl i mnoho prvků, které se tehdejší běžné výstavbě vymykaly, například mezonetové byty. Co je zajímavé, tak v bytech běžně chyběla kuchyně, protože se předpokládalo, že všichni budou jíst ve společné jídelně.

Koldům jako stavba století

Slohově patří Koldům do přetrvávajícího předválečného funkcionalismu či levicové avantgardy. Na domě lze vysledovat zdroje inspirace, jako je Le Corbusierova Unité d'habitation v Marseille či sovětská levicová avantgarda 20. let. Tím ale v podstatě avantgarda v Československu na dlouhou dobu skončila. Samotný dům sestává ze dvou zalomených křídel se třinácti podlažími s byty a jednoho vloženého se sedmi podlažími, který pro občanskou vybavenost. Typy bytů jsou různé (mezonetové a garsoniéry). Koncept kolektivního bydlení, který Koldům představoval, měl zjednodušit život jeho obyvatel. Byty měly být menší, protože se počítalo s tím, že lidé budou využívat společné prostory, jako jídelnu nebo dětské jesle. Tento model měl řešit každodenní sousedské vztahy a usnadnit život zejména rodinám s dětmi. V roce 2018 proběhla anketa „Stavba století“, kde veřejnost vybírala nejvýznamnější architektonické počiny v Československu za posledních 100 let a Koldům se umístil na 17. místě. Toto ocenění jen potvrzuje jeho jedinečný význam a architektonickou hodnotu. O jeho historii byla vydaná i kniha, kterou napsal novinář Jan Beneš. „Ten dům je fascinující, a když jsem zjistil, že v něm stále žijí lidé, kteří si pamatují jeho začátky, tak mi přišlo líto, že by jejich vzpomínky a příběhy měly zmizet, aniž by je někdo nezaznamenal,“ vysvětloval Beneš pro Novinky.

Dědictví Koldomu dnes

Přestože byl Koldům inovativním projektem, ukázalo se, že lidé dávají přednost většímu soukromí. Postupem času se koncept kolektivního bydlení stal spíše utopií a místo toho začaly vznikla běžné panelové domy a sídliště. „Do myšlenky kolektivního bydlení čím dál více vstupoval technologický vývoj nebo politické události. Třeba s vynálezem pračky společné využívání prádelen upadlo. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy zase zavládla mezi lidmi nedůvěra. Obecně ale je představa, že všechny obyvatele budou bavit stejné volnočasové činnosti a bude jim chutnat stejné jídlo, naivní. Na tom idea Koldomu někdy troskotala,“ vysvětluje Beneš pro Rozhlas. Dnes slavný Koldům slouží jako obytný dům a je stále oblíbeným místem k bydlení i přes mnohé nedostatky vycházející z původního záměru. Přestože jeho původní myšlenka upadla, architektonická hodnota zůstává velká a přitahuje zájem historiků, architektů a turistů. Dodnes je toto místo symbolem experimentální architektury a unikátního přístupu k bydlení.