Štěpán Benoni se zamiloval do klasické dřevostavby: Vysněným domovem se mu stal srub nedaleko Šumavy

„Vždycky jsem snil o tom žít ve srubu, ale myslel jsem si, že to nepůjde, protože v té době jsem oba i s mou ženou Vlaďkou pracovali v Praze. Ale hrozně rychle jsme si tu zvykli a pak najednou přišel covid. Byli jsme rádi, že nemusíme být zavření ve městě. A najednou jsme tu byli trvale,“ vypráví oblíbený herec, který ke srubu přišel vlastně náhodou, když brouzdal v nabídkách realitních kanceláří. „Interiér byl do jisté míry zařízený provizorně a něco z toho ještě bohužel pořád zůstalo. Byl tu laciný nábytek, protože majitelé nepotřebovali nic k trvalému používání. Já to mám rád kolem sebe hezký, mám nějakou představu, líbí se mi kvalitní design a tohle pro mě bylo trochu těžký . Od začátku mi bylo jasné, že to celé budu muset nějak změnit a všechno to projde nějakou rekonstrukcí. Myslel jsem teda, že to půjde rychleji, ale jsem rád, že alespoň podkroví už začíná dostávat finální podobu.“

Podkroví už je hotové, přízemí přijde na řadu

„Já jsem tohle místo znal, protože jsme sem s bráchou a tátou jezdili odmala na ryby. Je tu kousek pstruhová řeka, takže když jsem na realitce na srub narazil, dělal jsem všechno pro to, aby byl náš a naštěstí se zadařilo. Se ženou máme pocit, že zde bydlíme odjakživa a to je především kvůli místním lidem, kteří jsou skvělí. Během půl roku jsme si tady našli opravdu blízké přátele, kteří nám pomohli opustit ten pražský svět a zakořenit právě tady. Náš kamarád má ranč a inspiroval nás k tomu pořídit si koně, můj nejlepší kamarád je zas zdejší starosta a každý víkend je tu nějaká kulturní akce a to je moc fajn,“ pochvaluje si Štěpán, který nedávno dokončil přestavbu podkroví. „Došlo mi, že několik let spíme dost improvizovaně, protože ležíme na postelích, které tu byly. A ty nebyly nic moc a to nemluvím o matracích, které byly příšerné. Tak jsem se rozhodl pořídit novou matraci, ale když koupíš novou matraci, tak potřebuješ mít tu matraci na co dát. Pak mi došlo, že nový nábytek by taky chtělo postavit na novou podlahu. Takže jsme začali podlahou. Veškerý starý nábytek, co tu byl, jsem rozmlátil, vyhodil, něco jsme darovali. Nakonec jsem vybral nábytek značky Ubud, který je vyrobený z teaku. Na tomhle nábytku je perfektní to, že se dá s čímkoliv skvěle kombinovat, taky mezi sebou a jednotlivé kusy spolu skvěle ladí. Přestože mám v interiéru různé barvy dřeva, hezky to k sobě všechno ladí. Jedinou nevýhodou je, že je to tu maličký. Vždycky přijedu do Ubudu a kupil bych tam úplně všechno, ale v podkroví máme dvě malinký ložnice, takže jsem musel opravdu pečlivě vybírat s metrem v ruce. Časem se snad ještě pustím do koupelen a nové kuchyně.”