Když přijede, nejdřív vezme hrablo a v závějích sněhu prohází cestičky k chalupě. Kateřina Záhořová, filmová produkční, návrhářka interiérů a také malířka, má odklízení sněhu ráda. „Patří to k romantické zimě, na kterou se tady můžu spolehnout,“ vypravuje. Utíká sem od městského shonu už šestnáct let, když se jí období intenzivní práce střídá s delším volnem. Pak naloží psa, malířské potřeby a někoho, kdo jí právě chce dělat společnost, a vyrazí sem na Bublavu. „Nikdy jsem si nemyslela, že já, městský člověk, se tak poblázním do místa v Krušných horách. Jsou tu nekonečné lesy, lyžařský areál, nádherné výhledy… Chodím na dlouhé procházky. Vezmu psa, vyzvednu u sousedů ještě jednoho a jdeme do lesa.“ Zdejší příroda ji tak fascinuje, že na profilu @roubenkabublava sdílí její proměny ve všech ročních obdobích. Roubenka U ovečky se smetanovým interiérem byla jejím prvním zdejším útočištěm. Kateřina tu nemusela dělat velké změny, protože předchozí majitel je architekt a starou budovu citlivě zrekonstruoval a dostavěl. Předchozím majitelem roubenky byl architekt, který dostavěl jedno křídlo a také se rozhodl natřít stěny i podlahy celé chalupy na bílo. Kateřina pak propojila dvě místnosti v přízemí do jednoho velkého obytného prostoru s kuchyní a krbovými kamny. Kuchyně je z Ikea, kde se Kateřina inspirovala také. Jako vánoční dekoraci nechala natisknout na plátno fotku stromu a dotvořila ji vánočními ozdobami a žárovičkami.Kateřininy obrazy se v největší ložnici, která slouží i jako ateliér, míchají s klasickými krajinkami. Konferenční stolek je jedním z prvních, který u nás prodával obchod Le Patio. V devadesátých letech šlo o jediné místo v Praze, kde se mohli lidé setkat s nábytkem z ciziny včetně exotických krajů.