Někdo se své vize o domově chytne natolik, že se dokáže pustit i do té nějšílenější přestavby. Přesně to byl případ Magdaleny Pořízkové, která z „osmdesátkového“ domu vytvořila skvostnou reminiscenci na funkcionalismus.
Původně třígenerační dům s devíti pokoji nechala Magdaléna kompletně přestavět. „Téměř všechno jsme tu vymlátili a tím jsme změnili jeho dispozice. V přízemí se nově nachází velký obývací prostor, na který navazuje kuchyň s jídelnou. Do obýváku jsme schválně umístili jen pohovku, aby zůstal dobře průchozí ven do zahrady. Dům se otevřel i díky probouraným stropům. Když se podíváte nad hlavu, vidíte až do posledního patra,“ vysvětluje Magdaléna „Přátelé o mně říkají, že jsem minimalista, a mají pravdu. Mám ráda bílé zdi, protože dají vyniknout umění a oblíbeným kusům nábytku, kterými se neustále kochám. Například stolkem od Vitry nebo pohovkou německé značky Rolf Benz. Chladnost bílých zdí (i naši kočku) zahřívá turecký koberec Ushak a dubová podlaha,“ říká Magdaléna. Byl to dům, jakých je na severním okraji Prahy spousta. Jenže pak se objevila jedna žena činu, která se rozhodla svůj domov od základu překopat a udělat z něj místo, nad kterým by si i guru moderní architektury Le Corbusier spokojeně mnul bradu. Magdaléna Pořízková se totiž vydala cestou konceptu historického funkcionalismu, v němž platí, že forma následuje funkci. Z třígeneračního domu, kde se čtyřčlenná rodina ztrácela v množství malých místností, nechala vytvořit účelovou budovu s volným vnitřním půdorysem. Než ale všechno vypuklo, musela Magdaléna načíst desítky knih, a dokonce se rozhodla strávit jeden rok na škole designu, aby načerpala potřebné vědomosti. „Už na filozofické fakultě jsem hodně ležela v knížkách o interiérech a dodnes mě to hrozně baví. De facto se z toho stalo i moje živobytí – pomáhám lidem zkrášlovat jejich domovy (Livecactusly.com).
Magdaléna se s manželem a dvěma syny nejraději schází v obýváku nebo v kuchyni. U jídelního stolu nechybí dvě místa navíc – to kdyby se k obědu chtěla přidat návštěva. Zvukovou neplechu, kterou mají na svědomí vysoké stropy, utlumily protihlukové nástěnné panely francouzské značky Ligne Roset. Nejen že si poradily s ozvěnou, navíc se staly výraznou dominantou a ozdobou jídelny. „Nějakou chvíli nám s manželem trvalo, než jsme si ujasnili, jak by kuchyňská linka měla vypadat. Pak jsem někde zahlédla spotřebiče schované do zdi, a bylo rozhodnuto. Původně zcela otevřené spodní patro jsme tedy přepažili stěnou, do které se vešla lednice, trouba a mikrovlnka. Linku máme od malé české firmy M-interiéry,“ vysvětluje Magdaléna. V horním patře se nachází útulná pracovna s terasou. I tady Magdaléna dodržela uklidňující paletu od bílé, krémové po béžovou, kterou se nebála „narušit“ výraznou fotografií se zlatými odlesky. „Pracovnu v horním patře využíváme všichni. Máme to nastavené tak, že tu může pracovat ten, komu se ráno podaří nejdříve vstát,“ říká s nadsázkou. „Do přestavby domu jsem se pustila opravdu s vervou. Asi největším zásahem bylo probourání všech příček a také stropů. Jak bych vám to vysvětlila… Zkuste si představit kostku, která propadne napříč všemi patry. Vznikne průhled lemovaný ochozy. Právě to domu dalo charakter vily, prostoupené skrz naskrz denním světlem,“ vysvětluje Magdaléna. Co se vybavení týče, tady rozhodně funguje „méně znamená více“. Majitelka se nebojí investovat do dražšího, ale kvalitního a funkčního nábytku, který si s láskou uchovají i další generace. Najde se tu židle Ton, stůl od Vitry i originální nábytek z rukou šikovného truhláře. A protože je majitelka puntičkářka, je vše dokonale barevně sladěno. Bílý základ doplňuje dubové dřevo na nábytku a podlaze, na doplňcích převládají béžové tóny. Neutrální základ dává vyniknout sbírce umění, kde už se barvami nešetří. Rodinný dům je tak jednou velkou galerií, kde se navíc nádherně žije.
TEXT: ZUZANA VESELÁ | FOTO: VERONIKA RAFFAJOVÁ
Marianne bydlení
