Na základech původní dřevěné chatky v zahrádkářské kolonii nedaleko řeky Vltavy vyrostla geniální dřevostavba pro trávení volného času
Majitelé vlastní velikou vzrostlou zahradu uprostřed města, která se navíc nachází pouhých deset minut chůze od jejich bytu. Pokud jsou na své zahradě, snaží se trávit maximum času venku. Na místě původní, rozpadající se chatky, chtěli novou stavbu, do které se však zároveň nechtěli před zahradou zavírat. Objekt měl nabízet pouze skromný prostor především při nepříznivém počasí a umožnit příležitostné přespání v letních měsících.
Zahradní pavilon slouží jako zázemí pro trávení volného času ve velkoměstě uprostřed vzrostlé zahrady s možností příležitostného přespání navrhli architekti Jan Holub a Tomáš Hanus ze studia BYRÓ architekti. „Přemýšleli jsme, jak bychom mohli stavbu co nejvíce propojit s okolní zahradou a nakonec jsme přišli s myšlenkou výklopného panelu, díky kterému se umí jedna strana domu kompletně otevřít. Interiér tak plynule přechází ven, respektive zahrada proniká dovnitř objektu a ten se tak stává jakousi parafrází na zahradní lodgii, která pro nás byla základní inspirací a předobrazem návrhu. V otevřené poloze navíc polykarbonátová stěna funguje jako venkovní střecha a rozšiřuje tak krytý prostor, kde lze pobývat při dešti. Mechanismus vyklápění panelu sestává z ocelových lanek, kladkových koleček a protizávaží, díky kterému zvládne celou fasádu snadno otevřít jeden člověk,“ vysvětlují autoři projektu.
Romanticky vyznívající nedokonalost a opalované dřevo
Zahradní pavilon stojí na základech původní dřevěné chatky v zahrádkářské kolonii nedaleko řeky Vltavy. Nachází se v prostředí, kde je kromě vzrostlé zahrady, skleníků a altánů několik dalších drobných chatek, které slouží povětšinou jako sklady a zázemí pro jednotlivé zahrady. Chatky jsou si navzájem podobné, jsou povětšinou tmavé, téměř nemají okna a je jim vlastní až romanticky vyznívající nedokonalost a nepravidelnost. „Charakter okolí jsme se snažili propsat i do nové stavby, která je z tmavého, opalovaného dřeva s přirozeně nepravidelnou strukturou a ve stavu se zavřenými okenicemi koresponduje s tichými objekty v okolí. Objekt je navržen jako dřevostavba v konstrukčním systému two-by-four. Vnitřní stěny jsou omítané, zadní stěna s integrovanou knihovnou a žebříkem vedoucím na patro je obložená dřevem. Konstrukce knihovny a patra jsou provedeny z dřevěných latí tak, aby interiér vyzníval subtilně a propouštěl denní světlo. Díky oknům orientovaným na tři světové strany v kombinaci s polykarbonátovým panelem se světelná nálada uvnitř stavby během dne proměňuje a i v zavřeném stavu nepůsobí vnitřní prostor stísněně. Půdorysné rozměry jsou přitom minimální – 3 x 5 m, výška objektu je necelých 5 m. Objekt není napojen na žádné inženýrské sítě, disponuje pouze vlastním fotovoltaickým panelem, který pokrývá základní spotřebu elektřiny v objektu a svícení,“ uzavírají autoři projektu.
- Zdroj článku
-
Jan Holub a Tomáš Hanus, BYRÓ architekti, linka.news