Mladý pár se zamiloval do pozemku nad Středozemním mořem s úchvatnými výhledy: Architekti měli dost práce, aby jim v náročném terénu postavili dům

Pozemek, který si mladý pár vybral, má sklon neuvěřitelných 42 stupňů. Najdeme ho ve Španělsku ve Salobreñe a náročné práce na tomto projektu se zhostili architekti ze studia GilBartolome Architects. Dům se rozkládá na dvou podlažích. Velký terasovitý obytný prostor sleduje tvar hory a je napojený na terasu s bazénem, v druhém podlaží jsou pak jednotlivé pokoje s výhledy na střechu. Díky tomu, že se stavba nachází ve Španělsku, byla realizace o to jednodušší, že se průměrná roční teplota pohybuje kolem 19 ºC. Obytné prostory pokrývá zakřivený dvojitý plášť z vyztuženého betonu, který si hraje s geometrií terénu, rámuje výhledy a orientuje proudění vzduchu přicházejícího od moře. Tento plášť je stojí na opěrných zdech, které jsou od sebe vzdálené 14,5 metru, bez dalších vnitřních podpěr, sloupů nebo stěn. Díky tomu se hlavní prostor domu, rozdělený na jednotlivé funkční zóny, může stát jevištěm a hledištěm pro 70 osob. Dají se zde pořádat velké večírky s kouzelným výhledem, ať už zcela otevřenou terasou, nebo ji lze oddělit skleněnou fasádou. Kovová střecha zdla vytváří iluzi dračí kůže, který vylézá ze země, zatímco shora působí jako rozbouřené zvlněné moře.

Návrat k řemeslné zručnosti

Při stavbě architekti spoléhali na řemeslnou zručnost především místních výrobců. Dům měl být postaven během nejhorší možné finanční krize ve Španělsku, s 26% nezaměstnaností v zemi a 36% mírou nezaměstnanosti v regionu. „V tomto sociálním kontextu jsme se rozhodli vyhnout se strojově vyráběným průmyslovým konstrukčním systémům a vyvinout architekturu, která je založena na mnoha hodinách práce. Jako příklad tohoto přístupu mohou posloužit nejsložitější prvky domu: železobetonová konstrukce střechy, založená na ručně provedeném kovovém bednění, ručně vyráběné a ručně kladené tašky pokrývající střechu, stropy ze sádrové omítky. Interiérový nábytek byl vyrobený na míru ze skla a polyesterové pryskyřice (navržen pomocí digitálního designového softwaru) a sestavený ručně přímo na místě,“ vysvětlují architekti ze studia GilBartolome Architects. „Kvůli složitosti domu a dovednostem, které bylo třeba vyvinout, to byla výzva pro lidi, kteří se na stavbě podílejí, a ukázalo se, že každý je připraven dát něco navíc, aby byl splněný ambiciózní cíl, který stojí za to. Pro dělníky bylo tako cenné, že se naučili něco nového a ozkoušeli svoje schopnosti. To jim otevřelo nové možnost na trhu práce.“ Navíc se díky tomu podařilo výrazně snížit náklady na stavbu i následné vybavení domu.

Environmentální přístup a myšlenka prastaré jeskyně

„Pokud jde o energetickou náročnost, dům je zasazen do země a my jsme využili v náš prospěch zdejší stálou celoroční teplotu. Mezi interiérem a opěrnými stěnami je 40 cm vzduchová dutina, která se používá k regulaci vzduchu. Tento systém brání jak podchlazení tak předehřívání budovy. Automatický systém řečí také to , aby se předešlo vlhkosti v budově.“ Střecha je dvojitě zakřivená betonová skořepina, každá skořepina má betonovou vrstvu silnou 7 cm a mezi ní je 40 cm izolace, která slouží jako bednění. Jedná se o levnou stavební metodu, která umožňuje velkolepou kombinaci izolace a tepelné setrvačnosti. V důsledku těchto dvou vlastností dům během roku nevyužívá žádnou formu vytápění ani chlazení. Betonárna, která vše dopravila na místo, je vzdálená necelých 10 km a také díky tomu se při stavbě snížili emise uhlíku. „Stavební průmysl a velcí developeři, kteří v posledních dvou desetiletích ve Španělsku produkují budovy nízké kvality a malé přidané hodnoty, vytvořili kulturu nízké poptávky. Tím do společnosti zasadili myšlenku, že špatná architektura, která nás obklopuje, je nutný důsledek naší doby. Tento dům ukazuje, že je možné stavět jinak a dá se získat lepší produkt za dostupnou cenu. Stačí dobrý nápad, trocha talentu a hodně nadšení, aby se nápad dotáhl do zdárného konce,“ uzavírají architekti.