Historický dům v Kutné Hoře trpěl necitlivými zásahy ze 70. let: Rekonstrukce mu vrátila zpět jeho kouzlo

Když architekti Tomáš Holub a Jan Hanus poprvé vstoupili do rodinného domu, našli prostor, který ztratil svůj původní charakter. Středověká stavba zničená požárem, se postupem času proměnila v dům s vrstvami různých architektonických epoch, od 19. století až po necitlivé zásahy 70. let. Hlavním cílem rekonstrukce bylo znovuobjevení jeho historického kouzla. Namísto ostrého dělení mezi starým a novým se rozhodli pro citlivé prolnutí historických vrstev s moderními prvky. Při pohledu z venku nebyly necitlivé zásahy tak patrné. Římsy, korunní pod střechou a průběžná, oddělující přízemní od patra drží tradiční vzhled. Vstupní dveře ale byly nelogicky zasazené, což se nyní změnilo. Vnější vzhled je velmi důležitý vzhledem k místu, kde dům stojí. Bylo nutné zjemnit klasická okna s trojitým členěním, která byla do domu dodána v 70. letech. Aby nepůsobily nepatřičně, zjemnily je žlabované špalety a netypická pastelová zelená.

Otevřený prostor přináší otevřené vztahy

Aby dům lépe odpovídal potřebám rodiny s dětmi, byl interiér koncipován tak, aby podporoval komunikaci mezi jeho obyvateli. „Naším záměrem bylo v rekonstruovaném domě znovuobjevit jeho vrstvy a paměť a prolnout je s vrstvami novými tak, aby vzájemně tvořily celek. Hranici mezi starým a novým se snažíme spíše rozostřovat, než aby na ní bylo upozorňováno. Díky několika novým zásahům v podobě otvorů z různých místností propojuje jádro celý objekt skrz naskrz a přináší interiéru nové impulzy, které spočívají v nečekaných prostorových vazbách,“ vysvětlují architekti. Místnosti se vzájemně prolínají skrze interiérová okna a průhledy. To umožňuje vstup velkého množství přirozeného světla a nečekaných vizuálních spojení. Atmosféra se proměňuje v závislosti na denní době a ročním období. Středobodem domu je jeho schodiště. To propojuje všechna podlaží a je nejen funkčním, ale i estetickým prvkem dodávajícím interiéru silný charakter. Stupně do prvního patra zůstaly původní a kamenné. Následně na ně navazuje nové točité schodiště z kovu. Díky luxferovým stěnám a světlíku proniká denní světlo hluboko do dispozice domu. „Nové zásahy mají objektu přinést nové impulzy, které spočívají zejména v nečekaném propojování jednotlivých prostor domu interiérovými okny a otvory."

Dispozice přizpůsobená rodinnému životu

Zatímco exteriér domu zůstává vizuálně nenápadný, v interiéru dostaly barvy výraznější roli. Převládají tlumené odstíny doplněné sytějšími akcenty v pečlivě zvolených momentech. Materiály jsou kombinací tradičního a moderního, surové dřevo, kámen a ocel se zde setkávají v harmonickém dialogu. V domě žije rodina se třemi dětmi. Ty mají své zázemí hlavně v přízemí. Tam je dětská herna, ale i další praktické místnosti jako je prádelna a dílna. Obytná zóna s kuchyní a ložnicí rodičů se nachází v prvním patře, podkroví patří dětem, kde najdete dva pokoje a toaletu. Všechny místnosti jsou vybaveny nábytkem se zajímavými barevnými akcenty. Zhotovený je z MDF desek a překližky, ze které jsou i podhledy formující v obývacím pokoji řady falešným kleneb. Takové mohl mít i středověký dům, co kdysi stál na stejném místě. Díky propojení se zahradou a intimnímu dvorku dům plynule přechází z interiéru do exteriéru, čímž nabízí klidné útočiště uprostřed historického města. „Hranici mezi starým a novým jsme se snažili spíše znejišťovat, než aby na ni bylo upozorňováno,“ uzavírají architekti ze studia BYRÓ.