Mladá rodina hledala v Praze klidné bydlení, sen jim splnil bytový komplex postavený na místě bývalého statku

Když jsme si povídali s architektem Martinem Machů ze studia ti architekti, které stojí za rekonstrukcí bytu v pražském Šeberově, dozvěděli jsme se zajímavou věc. Budoucí podobu mezonetu prý nastínily spotřebiče a hodinky. „Monika s Ivanem mi přiznali, že jsou oba velcí požitkáři. Na jednu stranu si libují v luxusních a hi-tech vymoženostech, ale na druhou tíhnou k věcem, na nichž se podepsal čas. Začátek naší spolupráce tedy určovala již koupená černá retro lednice, plynový sporák ve viktoriánském stylu a pak Ivanovy vysněné hodinky z mědi,“ říká s lehkou nadsázkou architekt. Dalším vodítkem byla jejich oblíbená pražská kavárna Letka, kde se zhlédli v eklektickém mixu nábytku a specifické barevné výmalbě. Po předložení prvního návrhu si však uvědomili, že je to na novostavbu až příliš velký úlet. Další zastávkou na cestě ke stylovému pojetí tak byl stejně oblíbený bar Cobra. Pražská mekka hipsterů se vyznačuje lehkým industriálním vzhledem využívajícím původní prvky, jako jsou obnažené trubky, přiznané seškrábané zdi, antracitová barva na stěnách a kontrast kovu a masivního dřeva. Po konzultacích s architektem jim ale postupně začalo docházet, že je třeba se trochu umírnit, jelikož takové prvky není vůbec snadné replikovat, obzvláště pak v novostavbě. K pomyslné zlaté střední cestě pomohla Ivanova náhodná návštěva plzeňského pivovaru, kde mu učarovala kombinace bílých kachliček a surové mědi. Ještě tu noc prý Martinovi zavolal a finální obraz jejich mezonetu dostal jasnou podobu.

Špetka industriálu

„Meď do kuchyně historicky patří. Ivan původně zamýšlel měděné nádobí, vhodnější variantou ale bylo vytvořit pevné prvky. Všichni jsme si shodli v tom, že chceme použít materiály, které umějí přirozeně a hezky stárnout. Meď, stejně jako všudypřítomné dřevo, mezi ně rozhodně patří,“ vysvětluje architekt a hned dodává: „Abychom podpořili industriální ráz, navrhl jsem místo klasické digestoře průmyslové odvětrávání, které se používá například v garážích. Tímto podomácku vyrobeným prvkem jsme se zároveň přibližíli k záměru vytvořit interiér, v němž se rafinovaně kombinují levná řešení s luxusními materiály.“ To je i případ kuchyňské linky, která je mixem surové probarvené MDF desky na dvířkách a masivního dřeva na desce. Ne tolik nákladný bílý obklad zase doplňuje drahý meděný lem. Od původní barevné kavárny Letka se mezonet posunul k poměrně minimalistickému výsledku, kde se potkává hlavně bílá s černou. Ivan s Monikou ovšem v žádném případě nejsou vyznavači sterilního prostředí, potřebují naopak cítit teplo domova. Zatímco pro Ivana byl důležitý industriální ráz a „urban jungle“ , pro Moniku hrálo zásadní roli dřevo. Výsledek posuďte sami. Nám se odtud vůbec nechtělo odejít. Kuchyni s ostrůvkem ani zóně s jídelním stolem nechybí dostatek místa pro volný pohyb. Z vysokého stropu tu kraluje lustr dovezený z Bali a ke střešním oknům se vzpíná bujná zeleň. Bílé zdi v kuchyňské části zajímavě kontrastuje digestoř v podobě průmyslového ventilátoru. Při vaření často mladým rodičům asistuje jejich dvouletá dcera. Během našeho focení Ivan pomáhal Monice s přípravou bábovky, výsledkem ovšem nebyla přesypaná mouka, ale posypaná Grétka, která si tátovo vtipkování náramně užívala.