„Karel Gott mě nazýval sochařem,“ říká kadeřník Daniel Pašek

Povězte mi, jak se člověk ve dvaceti stane kadeřníkem celebrit?

Myslím si, že to je mým přístupem k řemeslu. Jsem pilná včelka, která už od sedmnácti let maká.

Kdo patří mezi vaše klienty?

Mnoho let se starám o Libora Boučka, jsme trochu nerozlučná dvojka. Stejně jako s Benem Cristovao. Kde se tihle dva objeví, tam jsem většinou i já. Mými klienty jsou také Tomáš Berdych, Zorka Hejdová, Mikolas Josef nebo Jiří Bartoška. Tři roky jsem se staral i o mistra Karla Gotta. Vymyslel pro mě dokonce přezdívku, říkal mi Sochař.

Jaký byl Karel Gott klient?

Byl skvělý! Nesmírně jsem si této spolupráce vážil. Často si dělával srandu a říkal „Tak Dane, dneska to zase uděláme na Douglase, ano?“

Byl jste nervózní, když jste s ním poprvé spolupracoval?

Jasně, vůbec jsem to nechápal. Narazili jsme na sebe v Bratislavě, na natáčení Chart Show, kde jsem se staral o Libora Boučka. Ten mě Karlovi představil. Měl jsem pana Gotta učesat a vzpomněl jsem si na střední školu, jak jsem si sepisoval sny do budoucna. A jedním z nich bylo česat právě pana Gotta! Po natáčení si vzal mé telefonní číslo, o týden později mi volal a za dva dny nato jsem ho stříhal doma na Bertramce.

Gratuluji ke splněnému snu, teď bych se ale ráda vrátila pěkně na začátek vaší kariéry.

Nečesal jsem panenky v touze být kadeřníkem. Naopak, byl jsem velký sportovec a závodně jezdil na kole. Mým snem bylo jezdit profesionálně, dělal jsem dokonce přijímačky na sportovní gympl. Pár dnů před nástupem jsem si to ale rozmyslel.

Šel jste se učit kadeřníkem?

Ne, šel jsem studovat ekonomiku a podnikání! Propadl jsem z účetnictví, neudělal reparát a neměl kam nastoupit. Zpanikařil jsem a jistou dobu jsem dělal prodavače a rovnal konzervy. Po měsíci mi volali z kadeřnické školy, že se uvolnilo jedno místo a berou mě. Ve finále mě k práci kadeřníka postrčila moje maminka.

Jaké byly začátky?

Jako sedmnáctileté ucho jsem jezdil s kufříkem do Prahy, měl jsem v něm pouze hřeben, nůžky a pár laků na vlasy. Na konci prvního ročníku už jsem česal jednu módní show na Moravě, pak mě návrháři doporučili v Praze a já ve svých osmnácti letech česal Českou Miss a následně Českého Slavíka v Opeře.

Tomu říkám pořádný skok!

To teda! Po škole jsem se přesunul do Prahy úplně a působil v Toni & Guy, líbil se mi jejich edukační program. V takových salonech je ale jeden problém – začínáte se zametáním vlasů ze země a přípravou kávy. Je to fajn, protože si vážíte práce i klientů, ale může to trvat až tři roky. Musíte to s řemeslem myslet sakra vážně a nezbláznit se z toho. Vedení si všimlo, že mám talent, a tak jsem tuto demotivující fázi přeskočil, asistenta jsem dělal „jen“ půl roku. Nastoupil jsem do jejich akademie a začal se vzdělávat. Po nějaké době jsem letěl za Toni & Guy na pár měsíců do Londýna, zdokonaloval se ve své profesi a odvezl si diplom.

Co vaše plány do budoucna?

Chci rozjet svůj merch. Před pár lety se mi na dovolené na Bali v kavárně líbila zástěra. Byla taková klasická černá, já si ji přešil na míru, upravil ji a dodal kožené popruhy. Zatím jsem totiž nikde na světě nesehnal opravdu pěknou kadeřnickou zástěru. Když mám čas, tak zástěry vyrábím a prodávám je přes Instagram. Už si je koupilo i pár kuchařů, takže se očividně líbí. Mám v hlavě i pár nápadů na limitované kolekce, na to se taky těším.