Oběd s Karolínou: Focaccio, má spáso!
Jsem zamilovaná do Itálie. Už se to vleče pěkných pár let, a moje láska stále neochladla, každý rok se do země svého srdce vracím s jistým rozechvěním a tetelím se radostí, když se zase můžu podívat na všechno, co mě tak okouzluje.
Kamenná městečka, ve kterých se vůně jídla ze všech oken (ano, oni moc rádi jedí) mísí s řevem televize a pokřikováním místních (ano, oni fakt nejsou tiší). Moře, u kterého voní ryby čerstvé - ty, co ještě plavou - i pečené z blízkých pobřežních restaurací. Miluju italský styl bydlení, miluju italské oblečení, celou tu jejich frajeřinu, se kterou se nesou. Ale jednu věc nesnáším. Italský chléb. Chápete, že?
Co to je za podivnou velkou bílou buchtu bez chuti a zápachu? Má to vlastně být slané, nebo sladké, nebo co s tím? S Nutellou, jak to mají rádi Italové, obstojí, ale jinak? Pamatuju si na moravskou kuchařku v klášteře františkánek na okraji Říma, která kdykoliv přijížděla nějaká návštěva z Čech, dožadovala se české mouky, aby mohla upéct český chléb...
Naštěstí existuje focaccia. Prý se jí dřív říkalo "chléb chudých", ale tomu moc nerozumím, proč by měli chudí mít o tolik lepší chléb než bohatí? Focaccia je nasáklá olivovým olejem, nízká (spíš placka), takže je "samá kůrka a málo střídky", a zkrátka úžasná i sama bez jakýchkoliv doplňků. A dá se koupit úplně všude - při letošní návštěvě Toskánska jsem ji kupovala na trhu od jedné upovídané paní, prý její domácí výrobek, pak v supermarketu, a nejčastěji v malém pouličním krámku "od všeho trochu" u nás v ulici. Vždycky byla skvělá a levná.
Focaccia je ostatně dostupná i kdykoliv v Česku, a to proto, že si ji můžete sami upéct. Je to nesmírně jednoduchá záležitost i pro pekařky - začátečnice. Tady je recept, který vyšel letos v zimě v Marianne:
Focaccia s rozmarýnem
Doba přípravy: 20 minut + kynutí
Doba pečení: 20 minut
20 g droždí
lžička cukru
500g polohrubé mouky
250 ml vlažné vody
sůl
200 ml olivového oleje
2 lžíce čerstvého nebo sušeného rozmarýnu
1) Droždí rozdrobte do mísy, zasypejte lžičkou cukru a míchejte, než se droždí rozpustí (budou to tak 2-3 minuty). Přisypejte 100 g mouky a přilijte 100 ml vlažné vody. Promíchejte, zakryjte utěrkou a nechte 15 minut odpočívat. Tak získáte kvásek.
2) Ke kvásku postupně - v několika dávkách - přidávejte ještě 400 g mouky a 150 ml vody, poté i 2 lžičky soli a 3 lžíce olivového oleje. Vypracujte hladké těsto a nechte ho hodinu až dvě kynout.
3) Plech nebo větší pekáč si vyložte pečicím papírem. Polovinu rozmarýnu si posekejte na menší kousky a vpracujte ho do těsta. Pak dejte těsto do středu plechu, polijte ho částí zbývajícího olivového oleje, a rukama rovnoměrně vytahujte do stran. Jak těsto roztahujete, přilévejte si další olej, výsledkem bude cca 3 cm vysoká placka pěkně nasáklá olivovým olejem. Tu dejte ještě na půl hodiny vykynout. Mezitím si rozehřejte troubu na 200 C.
4) Focacciu ozdobte zbylými snítkami rozmarýnu. Dejte péct, už po 20 minutách by měla být krásně zlatavá.