Vybavený na boj s extrémním počasím
Hlavní část konstrukce je z masivního betonu, střecha pak z vlnité oceli. Kvalitu stávajících pozůstatky ze stodoly se podařilo zachovat i díky tomu, že porostla lišejníkem, beton je doplněný místními kameny a díky tomu vytváří iluzi, že vyrůsta přímo ze zdejší země. Zbytek fragmentů zůstal zachovaný i v zahradě a vytváří jakési chráněné nádvoří. Prvním krokem architektů byla stabilizace konstrukce a nové podlahy z železobetonového voru. Do děr ve zdech byly použité místní oblázky a sopečný písek z pláže. Do již stávajícího prostoru byla vložena lehká dvoupatrová dřevostavba. Nový dřevěný objem je opláštěn vlnitým průmyslovým Aluzinkovým plechem, který odlehčil vložený objem. Aluzink je jedním z mála materiálů schopných odolat drsnému prostředí a extrémnímu počasí. Zvlnění odkazuje na místní stavební tradici a odráží barvu oblohy a okolní louky, měnící se podle ročních období a počasí. I přes extrémní podmínky je dům velmi efektivní a udržitelný. O teplo se v domě staré tepelné čerpadlo země – voda spolu s podlahovým vytápěním a jeho efektivitu zvyšují trojskla na všech oknech. Stávající a nové otvory byly vybroušeny diamantem, aby poskytly hladkost, která kontrastuje s hrubými vnějšími povrchy a v řezu odhalují barvy a texturu starých stěn. Interiér zůstal klidný a harmonický tak, aby neodváděl pozornost od vystavených uměleckých děl. Paleta materiálů byla inspirována barvami okolní přírody.