Nízkoenergetivký dům stojí jen kousek od historického centra Nového Jičína. Zároveň je v blízkosti velkých parků, které příznivě ovlivňují okolní klima. Hlavní myšlenkou této oceňované stavby je přirozený tok světla, které sem vstupuje nejen okny, ale také otvory ve střeše.
Místo, kde se vila nachází, má výhodnou polohu kousek se nachází jen kousek od historického centra Nového Jičína. Zároveň je v blízkosti velkých parků, které příznivě ovlivňují okolní klima. Velkým kladem místa je křehká síť sociálních vazeb v okolí, třeba pracovní dostupnosti, docházky do školy, rodinných vazeb a kultury. „Chtěl jsem zkusit vnitřní uspořádání domu, ve kterém se člověk přirozeně pohybuje, nebo v něm může jen tak plynout jako ryba ve vodě. Takový pohodový pobyt, kde podvědomě vše tušíte. Jde i o přirozenost toku denního světla, to dovnitř vchází nejen velkými okny, ale i kruhovými otvory ve střeše. Když jsem přijel na první návštěvu do již hotové vily, má jedenáctiletá dcera tam neplánovaně zůstala další tři dny. Prostě se jí tam líbilo,“ vzpomíná autor projektu architekt Marek Jan Štěpán. „Novojičínská vila je variací na antický atriový dům. Konkrétně Atrium displuviatum, tedy bezokapové atrium, které popisuje Vitruvius ve svých Deseti knihách o architektuře. Je to atrium bez sloupů a střešní voda je svedena mimo něj.“
Dvoupodlažní vila je zasazena do mírně svažitého terénu a plně jej odráží ve svém uspořádání. „Vytváří vnitřní obytnou krajinu, která je směřována do sebe, do jakési obytné introvertnosti. Zároveň umožňuje průhledy do okolního světa, sousedních zahrad a ulice. Vila má tři výškové úrovně, spíše by se daly nazvat platformami. V úrovni ulice je vstupní betonová, kde je umístěno zázemí. Hlavní obytná platforma se společenskou částí je o necelé patro vyvýšena nad úroveň ulice, klidová část je o další půlmetr výše. Společenská a klidová část jsou dřevěné, k sobě kolmé a navazují na travnaté atrium, které je jádrem celého domu. Na atrium navazuje i objekt sauny s navazujícím ochlazovacím bazénkem, který funguje i jako oddělení od ulice,“ popisuje autor projektu. Hlavní místa vily jsou kompozičně zdůrazněny. Například nad jídelním stolem je velký kruhový otvor, který jej zvýrazňuje přirozeným světlem. Krb, symbol tepla domova, je umístěn v závěru nástupní osy do domu. V ložnici je umístěn rozměrný romantizující motiv Lysé hory. Suterén je řešen jako bílá vodostavebná železobetonová vana z pohledového betonu. Nadzemní podlaží včetně pultové je konstrukčně řešeno jako dřevěné z masivních křížem lepených CLT panelů. Vnější obklad stěn je z akátových dřevěných desek. Podlahy v interiéru jsou dřevěné dubové a betonové, venkovní terasy jsou z akátových desek. Okna jsou černá hliníková, zasklená izolačním trojsklem. Dům je řešen jako nízkoenergetický. „Vnitřní klima je podpořeno nuceným větráním s rekuperací. Vytápění je podlahové teplovodní v kombinaci s nástěnnými tělesy, vytápěno plynovým kondenzačním kotlem. TUV je dohřívána solárním panelem umístěným na střeše. Vzhledem k výšce podzemní vody je kolem suterénu proveden vzdušník a pod atriem je zásobník na dešťovou vodu pro závlahu,“ uzavírá Marek Jan Štěpán tvořící pod hlavičkou autorského studia Atelier Štěpán.
architekt Marek Jan Štěpán
