Zatímco ve městě je pomalý život něco, o čem se hodně mluví, tady na vesnici se tenhle trend doopravdy žije. Celá rodina jsme si tu našli svoje rituály, které si neskutečně užíváme. Žijeme tu tak trochu nadivoko, dopřáváme si, co ve městě nemůžeme.
Myslím, že děti život na vesnici, kde jsou na dosah přírodě, milují stejně, jako jsem ho mívala v dětství ráda já. Ostatně pořád, každý den, se mi tu vrací nějaké zážitky z dní, kdy jsem byla malá holka.
Baví mě, že tu všichni máme mnohem větší svobodu. A děti nejvíce v tom, že jim tady neříkám: „Tohle nedělej, tam nechoď, vždyť se umažeš.“ Tady jim chci dopřát, aby zkoušely, co se ve městě nehodí. Nechávám jim v tomto ohledu naprostou volnost, protože vím, že jsme vždy za pět minut zase v chalupě, kde špinavé oblečení jen hodím do pračky a o nic se nestarám. A čím špinavější je, tím víc vím, že si den opravdu užily. A moje pračka LG si s tím bez problémů poradí.
