Usedlost na jihu Čech rekonstruoval jazzman Rudy Linka s citem. A cit je podle něj důležitý úplně pro všechno. Na návštěvu si exkluzivně pozval redakci Marianne a vysvětlil, co pro něj znamená skutečný domov.
Na cestě domů… Praha, Stockholm, New York a Prachatice jsou místa, která Rudy Linka nazývá svým domovem. Vydejte se s námi na návštěvu kouzelné chalupy muzikanta Rudyho Linky v jižních Čechách. V rukách umí nechat rozeznít hudební nástroje. Se šroubovákem, štětkou nebo kladivem je to o poznání horší. Přesto se jazzman a moderátor Rudy Linka (61) pustil do neuvěřitelného projektu. Rekonstrukce stavení, jehož historie sahá až do roku 1462. Ačkoli od roku 1985 tráví většinu času v USA nebo na cestách, svou srdeční záležitost objevil v malé vesničce kousek od Prachatic. „Tuhle oblast jsem si sám pro sebe přejmenoval na ČT – České Toskánsko. Místní krajina je tak nádherná a Toskánsko mi připomíná. Vesnička má jen pár stavení, žádný obchod ani trattorie,“ popisuje muzikant Rudy Linka. „Hrozně rád bych řekl, že tahle zemědělská usedlost je v naší rodině už generace a že ji postavili moji předci koncem 15. století a že můj praděda zde, jako jeden z prvních v Evropě, pěstoval kukuřici ale… Není to pravda. My jsme tuhle usedlost koupili přes realitku v roce 2003 a od té chvíle ji dáváme dohromady,“ vzpomíná na začátky český emigrant.
Přestože má objekt za sebou dlouhou historii, během oprav zůstaly jen kamenné zdi a trámy. Jinak je vše nové. Od krovů a střech až po dvě tepelná čerpadla a rychlý internet. Kdo někdy stavěl nebo rekonstruoval dům, ví, jak moc velkou roli hraje počáteční nadšení. I neznalost. To samé platí v případě Rudyho Linky: „Když se dívám na fotky ze samého začátku našeho budování, říkám si: „Jaké štěstí, že jsme neměli ani páru o tom, do čeho jdeme, jak dlouho to bude trvat a kolik času a financí to pohltí.“ Noví majitelé se během oprav radili doslova s každým, kdo měl chuť, čas a aspoň trochu zkušeností. Nakoupili také plno knih o renovaci starých objektů a vše, co je při cestování po světě oslovilo, se snažili zakomponovat do finální podoby. Ruce k dílu se snažil připojit i sám Rudy Linka. Přiznává však, že co se týká řemeslné zručnosti, nepatří mezi nezdatnější: „Já sám nejsem schopen udělat skoro nic, a tak jsem byl vždy odkázán na práce typu natírání palubek, ale věřte, i to se dá zkazit.“ I přes tuto zkušenost se známý český muzikant práci kolem domu nebrání. Přiznává, že vlastnit zahradu a dům není o odpočinku v tom smyslu, že si člověk lehne na deku a opaluje se. Obojí prý vyžaduje plno úsilí a práce. Údajně je to ale přesně to, co dává zpět obrovskou energii, radost a relax současně.
„Nikdy bych si nemyslel, že jsem zahradník. Celý život jsem vždy bydlel uprostřed města. Ať už to bylo v Praze hned vedle Petrského náměstí, ve Stockholmu vedle Odenplan, nebo v New Yorku, kde bydlíme jen pár ulic od Times Square. Tahle chalupa ve mně probudila zahradníka a jsem za to velice rád. Věk s tím asi má také něco společného,“ říká s lehkým úsměvem Rudy Linka. Většinu roku obvykle trávil jazzman i s rodinou v New Yorku. Loni během pandemie však zakotvil na jihu Čech na více než půl roku. Na jeho chalupě také již řadu let vzniká pořad Linka, který vysílá ČT art. Nejen díky natáčení sem za Rudym míří řada úžasných muzikantů, jako je Václav Neckář, Michal Pavlíček, Ivan Mládek, Vojta Dyk, Lenka Filipová, Jiří Suchý a mnoho dalších. Dokončil tu také svou knihu Na cestě domů… vždycky. Je nejen o rekonstrukci chalupy, ale především o lidech, které na své životní cestě potkal.
Článek vyšel v časopise Marianne, redakčně upraveno.
Článek vyšel v časopise Marianne, redakčně upraveno.
