Nesuďte člověka podle vzhledu. Umíte přelstít mocný haló efekt?

Jak dlouho trvá, než si neznámého člověka zařadíte „do škatulky“? Pokud tipujete, že nejméně hodinu, pak vám musíme sdělit smutnou pravdu. V řádu sekund si náš mozek udělá prvotní obrázek, na jehož podobě se odráží nejen vystupování a gestikulace, ale také společenské postavení nebo vzhled. A právě toto bleskové vyhodnocení cizího člověka můžeme příznačně nazvat jako haló efekt.

Haló, haló, co se stalo?

Každému z nás se někdy stalo, že jsme potkali člověka, který nám na první dobrou padl do noty. Všimli jsme si, že nosí podobný styl oblečení, usmívá se od ucha k uchu a v ruce nese kelímek z naší oblíbené kavárny. V takový moment se projevil pozitivní haló efekt, který v našem podvědomí rozšířil zprávu o tom, že máme tu čest se skvělým a zajímavým člověkem, v jehož přítomnosti se budeme cítit dobře. Podvědomí sice člověka označilo za přítele, ale už zapomnělo poukázat na to, že jeho chování je toxické a může v našem životě napáchat více škody než užitku.

Obdobně to funguje také s negativním haló efektem. Stačí, aby na nás cizí člověk udělal v den seznámení špatný první dojem, což může být způsobeno třeba lehčí nervozitou, a rázem k němu přistupujeme jako k nepříjemnému podivínovi, který ze sebe nedokáže vysoukat relevantní větu. Následně je otázkou dlouhých měsíců, než zjistíme, že podivín je ve skutečnosti fajn člověk, se kterým dokážeme proklábosit hodiny.

Nic nového na scéně

Haló efekt se poprvé dostal pod drobnohled v roce 1920, kdy americký psycholog Edward L. Thorndike provedl experiment, který byl založený na pozorování vojenských důstojníků a jejich subjektivním hodnocení podřízených. Z pozorování vyšlo najevo, že důstojníci na základě fyzických atributů přisuzovali svým podřízeným zcela jednoznačné vlastnosti. Například vysocí a atraktivní podřízení byli ihned vnímáni jako inteligentnější a celkově „lepší“ lidé než ostatní. Edward L. Thorndike tedy poznamenal, že fyzický vzhled hraje při prvním kontaktu s člověkem zcela zásadní roli. Na tzv. Thorndikeovu teorii následně navázal psycholog Solomon Asch, jehož práce potvrdila, že způsob, jakým si lidé utvářejí názory na ostatní, je těsně spjat s prvním dojmem. 

Přelstít haló efekt. Zn.: snadno a rychle

Formování názoru na druhého člověka sice probíhá na základě prvního dojmu, ale neměli bychom zapomínat ani na faktory, které s prvním dojmem úzce souvisí. Možná vás překvapí, jak důležitou roli v tomto procesu hraje stereotypní přemýšlení, kultura i rodina, do které jsme se narodili. Pokud jste například vyrůstali v rodině plné doktorů a právníků, pak si váš pozitivní haló efekt vyslouží výhradně absolventi vysoké školy. Naopak lidé, jejichž rodiče nechodili na vysokou školu, netvoří pozitivní haló efekt na základě dosaženého vzdělání. A nejde jenom o stereotypy, které vznikly v našem dětství. Vždyť i v současné společnosti se neustále vytváří nové a nové stereotypy, na které bychom si při formování prvního dojmu měli dát pozor.

Vyhnout se haló efektu sice není jednoduché, ale rozhodně to není nemožné. Snažte se k lidem přistupovat otevřeně a nesuďte je výhradně podle vzhledu. Říká se, že po prvních 30 minutách rozhovoru se cizí člověk uvolní, a teprve potom ukáže svou skutečnou tvář. Někdy se tento čas protáhne, jindy člověka odhalí gesta i mimika mnohem dříve. Zároveň se snažte nepřejímat cizí názory. Pokud vám například kolegyně řekne, že vaši novou spolupracovnici nemůže vystát, respektujte její názor, avšak vytvořte si vlastní obrázek. Uvidíte, že díky tomuto přístupu dokážete s haló efektem úspěšně pracovat.