Největší mýty v péči o zuby

Nedávno jsem na YouTube narazila na video, ve kterém dentální hygienistka radí, jak si efektivně vyčistit zuby. Nutno dodat, že ho v České republice zhlédlo přes 63 000 lidí, což je na edukační formát velmi slušná sledovanost. Hygienistka detailně rozebrala, jaký kartáček vybrat a jak ho používat, vlastně všechno probíhalo v pořádku. Až do chvíle, než řekla, že ideální doba čištění zubů je tři minuty. Možná jste teď udiveně pozvedli obočí, protože tři minuty jsou doba, kterou většina lidí považuje za adekvátní. Až na to, že čištění extra měkkým kartáčkem, který vlastní většina členů českých domácností, vám za tři minuty perfektně vyčištěné zuby nezaručí. 

ČTĚTE TAKÉ: Důvod k úsměvu

Kolik je tak akorát?

Podle výrobců a odborníků je ideální doba čištění zubů nyní populárním extra měkkým kartáčkem 15 až 20 minut, v opačném případě si zaděláváte na pořádný problém. Jste v šoku? Já docela byla. Představa, že každé ráno trávím v koupelně s kartáčkem v puse víc než čtvrt hodiny, je pro mě naprosto nemyslitelná, a to ani nemám děti, kterým bych musela ráno pomáhat s vypravováním do školy. Bohatě mi stačí vstát, umýt si hlavu, vyfénovat, nalíčit se a udělat snídani. Kde bych proboha vzala těch dvacet minut jen na zuby?

Ohledně délky čištění tak léta panuje mýtus, protože časový údaj, jak dlouho čistit, je závislý na dalším  faktoru – jakým kartáčkem. Možná jste si doteď mysleli, že to nejhorší, co můžete pro své zuby udělat, je iritování zubní skloviny a dásní příliš tvrdým kartáčkem – stačí zapnout televizi, a vyskočí na vás mraky krvácejících dásní a zubních protéz. A tak máme tendenci být opatrní, pořizujeme si extra měkké kartáčky a vynecháváme mezizubní pomůcky. Jenže za největším poškozením zubů stojí nedostatečné čištění, a tedy neodstraněný zubní plak. Cítíte ten sametový povlak, když si po zubu přejedete jazykem? Seznamte se se zubním plakem! Jedná se o zbytky bakterií, které máme v ústech spolu se zbytky potravin. Na zubech se nám usazuje s každým jídlem od posledního vyčištění a postupně se zpevňuje. A věřte mi, že plak ze zubu nedostanete extra měkkým kartáčkem během tří minut ani omylem. Je to podobné jako snažit se vyčistit připečený kastrol pouze vodou a jemnou houbičkou. Nakonec se vám to podaří, ale bude to trvat mnohonásobně déle. Pokud se rozhodnete jít cestou moderní metody měkkých kartáčků a přírodních zubních past, je to v pořádku, ale zároveň je důležité uvědomit si taky případná rizika. 

Jak vybrat kartáček?

Asi tušíte, že s výběrem zubního kartáčku by vám ideálně měl pomoci zubní lékař či dentální hygienistka, kteří nejlépe rozumějí aktuálnímu stavu vašich zubů a dásní.

Jaká jsou základní pravidla? Obecně by se neměly používat příliš tvrdé kartáčky, které samotné nebo v kombinaci s více abrazivní zubní pastou mohou snadno poškodit zuby i dásně. Ale ublížit si můžete i výše popsaným druhým extrémem, velmi měkkým kartáčkem. Protože čím je kartáček jemnější, tím méně čistí. Pokud se všichni vzdáme účinných chemikálií v zubních pastách, budeme mít jemnou přírodní pastu, a ještě jemnější kartáček, musíme je prostě používat jinak, než jsme celý život zvyklí, a zcela změnit své návyky. Je to stejné jako s ekologickými pracími prášky – budou prát, ale chce to trošku práce a více času (tzn. prát po jednom nošení, protože jinak neodstraníte špínu a pot). Ano, kupte si super měkký kartáček, není to špatně, ale počítejte s tím, že si s ním musíte čistit zuby minimálně 15 minut. Jenže realita je taková, že si lidé běžně čistí zuby přibližně dvě minuty, a to jsou ještě rádi. Schválně si stopněte jednou čas čištění zubů na hodinách a možná budete překvapeni. Jak ukázal nejnovější výzkum společnosti TePe, to, co lidé považuji za dvě minuty, není obvykle ani padesát vteřin.

Obávaný fluorid

A pak je tu další mýtus, strašák jménem fluorid. Tato složka je pro prevenci zubního kazu zatím stále téměř nepostradatelná. Současně ovšem vyvolává diskuze o jeho vlivu na zdraví a poslední dobou se stal relativně dost nepopulárním. Ze všech stran slyšíme, že jde o jedovatou látku, kterou nedokáže organizmus vyloučit a ukládá ji v kostech. Je to minimálně deset let diskutovaný problém a ještě nedávno byla mezi výrobci móda fluoridy z past úplně stahovat. Během krátké doby však po letech poklesu opět dramaticky narostl výskyt zubního kazu. Hlavní důvod? Lidé si prostě neumějí zuby dostatečně kvalitně čistit, a tak fluoridovou ochranu potřebují. Jen s pomocí účinné chemie můžeme totiž dorovnávat následky našeho zanedbání. Dokonale vyčištěný zub nemůže onemocnět zubním kazem a fluoridy nepotřebuje. To bychom ale té dokonalosti nejprve museli dosáhnout. A tak se k prevenci s pomocí fluoridů bylo prozatím potřeba vrátit.

ČTĚTE TAKÉ: Oil Pulling – (staro)nová zbraň v boji za zdravý chrup

S fluoridem je to zhruba stejné, jako kdybyste vynechali krémy s SPF s obavami, že pro tělo nejsou zdravé, a nadále byste se na slunci opalovali. Jak to souvisí s našimi fluoridy? Je možné bez nich žít, ale můžete si je dovolit vyřadit pouze v případě, že máte dokonalou sklovinu a zuby. A to má jen pár lidí.
Máte v podstatě na výběr ze tří možností – dokonale si zuby čistit, používat jako prevenci zubní pasty s fluoridem nebo vsadit na jinou volbu prevence a tou je medicínský hydroxylapatit u kterého je studiemi prokázána účinnost a nebyl u něj definován negativní dopad na zdraví. Jenže bohužel není hydroxylapatit jako hydroxylapatit, kvalita a výsledný efekt se různí. Skvěle s ním umějí pracovat v Japonsku, kde tvoří hlavní složku místních nejprodávanějších zubních past. 

Kdo se bojí hygienistky?

Možná jste nabyli dojmu, že si zuby čistíte desetiletí, takže teoreticky i prakticky víte, jak na to, a návštěva dentální hygienistky není třeba. Omyl. Dentální hygienistku je dobré navštěvovat dvakrát do roka. Důkladně vás zbaví plaku, zubního kamene, vyčistí a vyleští zuby, a aniž by je zatěžovala bělením, sundá dolů všechny pigmenty z kávy, čaje nebo cigaret. Hygienistka vám může prodat pár univerzálních pomůcek a navrch přidá rady, které ovšem na křesle s otevřenou pusou ne vždy pochopíme. S dentální hygienistkou proto po sezení vždy komunikujte. Zeptejte se jí, jak si ona sama zuby čistí, jaké používá kartáčky, a hlavně jak dlouho. Proberte s ní své návyky a přiznejte se, kolik času reálně strávíte čištěním zubů. 

Pak nejspíš dojdete k tomu, že namísto extra měkkého kartáčku potřebujete trochu tvrdší, ale pro vás efektivnější, a že se musíte pořádně naučit, jak se mezizubní pomůcky používají. 

Je mi jasné, že teď možná kroutíte hlavou a v žádném případě se nechcete svého oblíbeného měkkého plyšáka vzdávat. Vždyť po všem ostatním vám přece budou krvácet dásně! Jenže pokud tomu tak je, není to vina kartáčku, ale zřejmě trpíte zánětem dásní. A toho se zbavíte jen tím, že budete poctivě používat mezizubní kartáčky a budete zuby mnohem důkladněji čistit. 

Můj zubní rituál

Já sama jsem ještě donedávna patřila k zarputilým vyznavačům měkkých kartáčků a zuby jsem si čistila dvakrát denně od oka tři minuty. V posledních měsících jsem ale změnila názor, měkký kartáček vyměnila za trochu tvrdší, ale stále šetrný, a dobu čištění jsem jednoznačně protáhla. Sednu si pohodlně k Netflixu, pustím si Přátele a deset minut mi uteče jak nic. Dásně mi přestaly krvácet, zubní kazy se neobjevují a návštěva zubaře se pro mě stala naštěstí už pouze preventivní záležitostí.

MALÝ SLOVNÍČEK POJMŮ

Abraze 

Čisticí schopnost pasty. Odborně se značí zkratkou RDA, tedy relativní dentinová abraze (relativní v tomto případě znamená, že co je pro někoho šetrné, může jinému vadit). 

Do 40 RDA se mluví o velice šetrných pastách. Jsou ideální pro citlivé zuby. 

Do 150 RDA se pohybuje většina běžných past. Neměly by poškozovat sklovinu. 

Nad 200 RDA hovoříme o vysoce abrazivních pastách, které lékaři považují za potenciálně rizikové. Pozor, výrobce nemá povinnost tento údaj na obalu uvádět. 

Fluoridy

Kdo si čistí zuby opravdu dokonale, je schopný se bez fluoridů obejít. V opačném případě jsou nepostradatelné, jsou totiž prokazatelnou prevencí zubního kazu. Občas ale způsobují alergické reakce.

Hydroxylapatit

Je hlavní neorganickou součástí kostí a zubů, která umí spravovat sklovinu stejně jako fluoridy. V 80. letech probíhaly v Japonsku klinické studie s medicínským em, od let 90. se hojně používá v pastách na zuby. Na rozdíl od fluoridů u něj nejsou zjištěné negativní dopady na zdraví. 

SLS

Neboli laurethsulfát sodný je běžné a účinné pěnidlo, přidávané do výrobků osobní hygieny. Kromě toho, že zubní pastu napění, nemá žádný přínos. Přidává se do zubních past pouze proto, že je pro zákazníky příjemnější pasta, která pění.