MARIANNE NA HORÁCH: Rakousko s lyžemi i bez
Naše šéfredaktorka Monika se vydala na hory do Rakouska. Původní plán byl lyžování, pak se to ale nějak zvrtlo.
Den první: Už několik let jsem se nedostala na lyže, a tak se těším na hory jako malá holka. Sníh, slunce, čerstvý vzduch, co víc si přát? Po pěti hodinách jízdy z Prahy do hornorakouského Gosau vcházím do hotelu Leading Leading Family Hotel & Resort Dachsteinkönig. Voní to tu novotou, dřevem a bylinkami. Dozvídám se, že je tady wellness (odtud ta vůně), a je rozhodnuto. Nepoženu se přece hned po příjezdu na sjezdovku, zítra je taky den. Únavu z cesty rozpouštím v bazénu s výhledem na pohoří Dachstein. Ach!
Večer ukonejšena vínem přestávám vnímat roje dětiček, které běhají po hotelu sem a tam, jako by měly syndrom ADHD. Oči jim září štěstím, zato ty moje se klíží.
Tohle místo je totiž ráj pro děti. Mohou si tu hrát na ploše 2000 metrů čtverečních, je tady kino, bowling, tělocvična, autodráha, bazén, vodní skluzavka a zvířata – oslíci, ovečky a kozy. A co je úplně nejvíc – hodné „tety“ se vám tu postarají o miminka už od sedmého dne života. Tomu říkám únik pro rodiče!
Den druhý: Vážně už jsem chtěla jít lyžovat, ale zlákal mě výlet do nedalekého Hallstattu. Je tak kouzelný! Asi se sem přestěhuju. Nachází se u Halštatského jezera a společně s pohořím Dachstein a Solnou komorou patří ke Světovému dědictví UNESCO. Asijských turistů je tu ale víc než domorodců. Proč? Protože v Číně postavili v roce 2012 přesnou kopii tohoto městečka, a tak se turisté jezdí dívat i na originál. Místní obyvatelé jsou z toho nešťastní. Vadí jim, že se jich nikdo z čínských developerů neptal na svolení. Navíc turisté si myslí, že celé město je muzeum, a tak koukají do oken, lezou na dvorky i do domů. Jeden místní chudák dokonce našel Číňanku sedět na své toaletě – zapomněl totiž zavřít dveře!
Asijská děvčata si tu také ráda půjčují typický kroj – dirndl.„Boty jim jsou klidně o tři čísla větší, ale jim to nevadí, běhají takto vystrojené po Hallstattu a fotí se,“ vypráví naše průvodkyně Renata Edlinger, která se do Hallstattu vdala před pětadvaceti lety. S manželem se v létě projíždějí na plachetnici, a když mají žízeň, napijí se přímo z jezera. Tak dokonale čisté je.
Hallstatt znamená v překladu těžiště soli. Ta se tu už nedobývá, ale pořád si zde můžete objednat boty, které obouvali horníci. Podle Renaty vydrží úplně všechno. Jen si na ně připravte minimálně 1500 eur. V Hallstattu je ale i česká stopa, dočasný azyl v něm našel Tomáš Garrigue Masaryk, který tu strávil dobu mezi roky 1916 a 1917 a „připravoval republiku“. Je tu i pozoruhodná kostnice a dechberoucí výhledy.
Den třetí: Vyzvedávám si skipas a jsem odhodlaná konečně vyjet na sjezdovku. Proto tady přece jsem! Pohled z okna ale moje plány zhatí. Venku je sněhová bouře. To mi asi ten nahoře naznačuje, že mám hlavně odpočívat. Vůbec mi to nevadí. Jdu si zahrát bowling, pohladit oslíka a skočím ještě do sauny. Přemýšlím, jak to udělat, abych se co nejdříve vrátila – vždyť sníh tu mají minimálně do konce dubna. Tak auf Wiedersehen, Gosau!
