Máme chválit, nebo kritizovat? Odborníci tvrdí, že obojí nás motivuje!
Téměř všechny možné psychologické příručky říkají, že pokud chceme, aby lidé dosahovali lepších výsledků ve všech sférách života, musíme je hlavně chválit. Naopak bychom je měli co nejméně kritizovat. Ovšem ukazuje se, že princip chválení se tak trochu nadhodnocuje.
Psycholog a osobní kouč Marty Nemko, autor několika motivačních knih, se domnívá, že chvála se dnes tak trochu přeceňuje. Jedním ze základních principů vzdělávání je, že pokud chceme nastolit pozitivní změny, měli bychom být chváleni a zároveň sami hodně chválit. Pochvala zvyšuje sebevědomí a zlepšuje silné stránky. Ovšem kritika může být ještě silnější motivací.
Kritika nás může postrčit dopředu
Existují ale příklady, které dokazují pravý opak. Cearra Swetman vážila 150 kilogramů, se svou obezitou se rozhodla zatočit v okamžiku, kdy se přišla ucházet o místo servírky do jedné kavárny. Když jí majitel řekl, že nikoho takového nemůže potřebovat, protože by odrazovala zákazníky, Cearra se naštvala a za rok zhubla o 80 kg. Kde myslíte, že nyní pracuje? Ano, právě v té kavárně, kam ji před rokem nechtěli přijmout. Philu Padridovi řekla ve škole profesorka, že je tak blblý, že skončí maximálně na poště. Dnes je Phil veterinářem. Jak je vidět, posměšky a kritika mohou ve skutečnosti ‚dokopat‘ lidi k tomu, aby na sobě začali pracovat a dokázali mnohem víc.
Chvála může ve finále demotivovat
Ano, pochvala může motivovat, ale v kontrastu s výše uvedeným také povzbuzuje sebeuspokojení. Jednou větou – prostě usnete na vavřínech. Neustálá chvála vede k tomu, že nemáme touhu dokázat víc. To může částečně vysvětlit, proč Asijci, kteří zdůrazňují spíše kritiku, mají podprůměrné sebevědomí, ale dosahují vysokých úspěchů v kariéře.
I kritika by měla mít ale svá pravidla
Mnoho lidí se zdráhá své kolegy či podřízené kritizovat, aby to náhodou nevypadalo jako šikana. Jak je vidět, i kritika musí mít pravidla hry a kritizovat se musí umět. Vy sami však můžete o zpětnou vazbu (tedy o kritiku) svého nadřízeného požádat. Řekněte třeba: „Snažím se někam posunout, takže bych ocenil upřímnou zpětnou vazbu o tom, co dělám dobře, a kde bych se naopak mohl zlepšit.“ Samozřejmě že kritika, která je hrubá a zlá, je nanic. Ale když je dobře míněná a dobře kalibrovaná – a to zejména při nabídce konstruktivního řešení –, věřte, že je darem.