KLÁRA KOTÁBOVÁ: Návrat do reality aneb Používáte parfém?
Mám pocit, že v uplynulých týdnech lidstvo ztratilo návyk oblékat parfém. Zvlášť v okamžiku, kdy sundáte roušku, tedy kdekoliv jinde, než v mhd a nákupním centru, je to dost cítit. Všimli jste si?
Pravdou je, že máme možná po dvouměsíčním vězení nosy citlivější (což je ale vlastně dobře, protože pokud si dobře pamatuju, je ztráta čichu jedním z příznaků nemoci COVID 19), na druhou stranu, stejně jako jsem nezapomněla na návyk čištění zubů a dalších hygienických procedur, i v době, kdy jsem byla zavřená doma, jsem používala svůj oblíbený parfém. Proto, že mi dodává pocit, že jsem kočka. Cítím se v něm oblečená skvěle a zvedá mi náladu. Podtrhuje moje já a stejně, jako nechodím na ostro, nechodím bez parfému. Tečka.
Moje děti tvrdí, že voním „jako máma“ a stále stejně. Mají pravdu. Jinou vůni, než Angel od Thierry Muglera, případně J´Adore od Diora si na mě pamatovat nemohou. Dobu experimentů mám totiž dávno za sebou. Takže i v teplákách, zavřená nad domácími úkoly, případně při pečení chleba, jsem voněla – identicky jako ve dnech, kdy jsem vyrážela z homeoffice do práce. Ovšem zjistila jsem, že všichni to tak nemají. Někdo tvrdí, že když se nosí roušky, parfémů ani deodorantů netřeba, jiní, že je třeba nechat organismus odpočinout od té hrozné chemie, kterou parfémy podle jejich názoru jsou. Což nechápu, protože mám za to, že stejně jako byly v devatenáctém století výtažky z konvalinek a růží podpisem dokonalých dam, je tomu, v sofistikovanější podobě i dnes. Tak proč se vzdávat něčeho, co zvýrazní lidskou osobnost? Všechny filmové hvězdy, váleční hrdinové, spisovatelé, dokonce i záchranáři v dobách těžkých tvrdili, že hlavní je neustále myslet na to, že civilizační návyky je třeba si uchovávat. Protože právě ony nás odlišují od jiných živočišných druhů. Pro někoho takovým návykem může být ranní káva, pro jiného večerní modlitba, pro všechny bez rozdílu věku a pohlaví by mezi rituály měla patřit hygiena. A ne jen v současnosti tolik proklamovaná hygiena rukou. A k ní aplikace parfému na příslušná místa a použití deodorantu bezesporu patří.
Není totiž nic méně příjemného, než když vylezete z bludiště metra, s úlevou si sundáte roušku a zjistíte – že lidstvo kolem vás nevoní. To předesílám, jsou pořád ještě chladné dny. Nedokážu si představit, jak na omdlení bude v létě. A že má být pořádné vedro. Ale abych nemluvila jen o ženách – pro muže platí to samé. A je fakt, že oni si to uvědomují ještě méně, protože české zakořeněné úsloví: „Správný chlap má smrdět“, má zkrátka tuhý kořínek.
Miluju citát Coco Chanel: „Parfém je neviditelný, ale nezbytný a nenahraditelný módní doplněk. Avizuje, že žena přichází a připomíná, když už odešla.“ Je v něm totiž obsaženo vše. Parfém, vůně by měla být podpisem ženy. Její připomínkou. A nikdy by žádná z nás neměla hřešit na to, že pod rouškou není cítit vůně, takže lze možná pár kaček ušetřit. Pravidla se rozvolňují a stále častěji bude zapotřebí, abychom na místech, kterými procházíme, svůj podpis nechaly. Jen tak se staneme nezapomenutelnými. Neuchopitelnými. A omamnými. Přesně taková má totiž žena být. Jaký je váš podpis, dejte vědět…
Tak ať se daří!
MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA
Časopis Marianne si nyní můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.