KARIN KRAJČO BABINSKÁ: Každý má svůj příběh

Opravdu známe druhé tak dobře, abychom je mohli soudit? Co když za jejich konáním stojí mnohem víc, než to málo, co o nich víme? Těmito otázkami se zabývá ve své nové knize Hvězdy na cestě režisérka a spisovatelka Karin Krajčo Babinská. Vypráví o stárnoucím herci Igorovi, jeho dceři Vandě a rodinné tragédii, která navždy změnila jejich životy. „Důležité pro mě bylo poselství knihy. Hodně mluvím s lidmi, někdy si ke mně chodí pro radu a já se díky tomu naučila naslouchat a hlavně nikoho nehodnotit. Často máme tendenci vidět pouze část nějaké skutečnosti a ihned člověka odsoudíme. Hlavním motem knihy je, že každý má svůj příběh, jen ho nikdy nevidíme celý,“ uvádí autorka. Napsala již tři knihy, ale až Hvězdy na cestě se dostaly do výlohy knihkupectví. „Měla jsem z toho takovou radost a pak se obchody zavřely. Je mi to líto, protože celý tým, který vytvářel propagační materiály s tím měl spoustu práce.“ Knížka se i tak dostala tam, kam měla, ke všem nadšeným čtenářům, kteří na autorčiny sociální sítě píší své dojmy. „Tento feedback mi velice pomáhá, museli jsme zrušit křest i autogramiády, takže jsem ráda, že se mnou čtenáři komunikují alespoň tímto způsobem,“ popisuje nadšeně autorka.

Po vydání druhé knihy Za sny Karin dlouho hledala inspiraci na další psaní. „Nějakou dobu jsem se s tím trápila, nevěděla jsem, co psát dál,“ vzpomíná. Pak ale přišlo to, čemu říká, že její mozek pracuje na druhém programu: „Poznám to tak, že začnu dělat nesmyslné věci. Např. chystám dětem svačinu do školy a igelitové pytlíky schovám do lednice místo do šuplíku. Pořád něco hledám, zapomínám. Je to znamení, že se mi v hlavě rýsuje něco nového“. Režie je její hlavní profese, a to se odráží i při spisovatelské činnosti. „Vyjevují se mi obrazy a ty do sebe začnou postupně zapadat. Trvá to klidně i půl roku, než si konečně sednu a začnu psát,“ uvádí a dodává, že si ani nedělá poznámky, nechává své fantazii volný průběh.

V psaní našla Karin vytouženou tvůrčí svobodu, kterou tak dlouho hledala. „Nořím se do myšlenek, zachycuji emoce a popisuji situace, které se mi v hlavě odvíjí jako film. Na rozdíl od něj však v knihách vyprávím příběhy, aniž bych byla jakkoliv omezená množstvím financí či názory producentů. Navíc mám výborné nakladatelství, které mi věří a podporuje mě. Jsem v této profesi šťastná, cítím naplnění.“ uvádí Karin. Natáčení filmů ale ještě nepověsila na hřebík. Nyní zrežírovala videoklip k dlouho utajovanému vánočnímu duetu kapely Kryštof a Karla Gotta. Píseň společně nazpívali již v lednu 2019, světlo světa ale mohla na přání mistra spatřit až o Vánocích, kdy tu s námi zpěvák již nebude.

Natočení vánočního videoklipu bylo https://www.marianne.cz/clanek/adventni-kalendare-pro-deti-i-dospeleKarin výzvou. „Věděla jsem, že se vždy budu pohybovat na hranici kýče. Hledala jsem dokonce inspiraci u zahraničních produkcí, ale marně. Nenarazila jsem na nic, co by mě oslovilo,“ vzpomíná na vymýšlení scénáře k videoklipu. „Nakonec jsem se rozhodla, že zachytím tu pravou rodinnou vánoční atmosféru.“ A o čem klip je? Karin popisuje, že „o vánočním večeru jedné velké rodiny, kdy se u štědrovečerního stolu sejdou čtyři generace lidí. V klipu je samozřejmě ukrytý i příběh a je dobré dokoukat jej až do úplného závěru, aby se všechno spojilo. Je to takový krátký film na pět a půl minuty.“

Pro mnoho lidí jsou písničky Karla Gotta symbolem Vánoc, pokud mezi ně patříte i vy, máte se na co těšit. A co považuje za symbol Vánoc Karin? „Určitě setkávání s rodinou, vzpomínání na ty, kteří s námi už nejsou, svíčky, světýlka a stromeček, všechny zvyky – jednou do roka si dám i smaženého kapra. Smaží ho pro nás Ríšova (manžel Karin Richard Krajčo pozn. red.) maminka. Dále bramborový salát a i když nerada peču, tak s dětmi upeču tři čtyři druhy cukroví.“