Jste ranní ptáče, nebo sova? Zjistěte svůj chronotyp a vytvořte si péči na míru

Je známá věc, že dospělý člověk potřebuje k plné regeneraci veškerých tělesných pochodů v průměru osm hodin spánku denně. Matthew Walker, odborník uznávaný v oblasti neurovědy a psychologie a rovněž autor knihy Proč spíme, přichází s tvrzením, že nezáleží na tom, kdy si svých osm hodin během dne prospíme, ale jak kvalitně. Podle Walkera má každý z nás jiný cirkadiánní rytmus, tedy vnitřní nastavení celého dne, které mimo jiné určuje, kdy začínáme být bdělí, kdy unavení, v kterou denní hodinu se nám chce jíst nebo kdy jsme nejproduktivnější. Podle něj se naše tělo řídí vlastním rytmem, nikoli nutně denním světlem. V každém případě je ale osmihodinový spánek základním pilířem našeho imunitního systému, tedy i zdraví. Pakliže si dlouhodobě dopřáváme méně než šest hodin strávených v peřinách, zaděláváme si na celou řadu civilizačních chorob, jsme náchylnější ke kardiovaskulárním onemocněním, ke kornatění cév, mrtvici i obezitě. Ukázalo se, že spánkovou deprivací trpí i naše mentální zdraví – míváme pak mnohem větší sklony k úzkostem, depresím, a dokonce i k sebevražedným tendencím oproti těm, co si luxus dostatečně dlouhého spánku dopřávají.

Znáte své vlastní nastavení?

40 % populace tvoří ranní ptáčata, lidé, co bez problémů vstávají za úsvitu, chodí spát se setměním a vůbec nejlépe je jim časně ráno a dopoledne, kdy jsou nejkreativnější a plni sil. Oproti nadšeným ranním ptáčatům jsou tu noční sovy, je jich zhruba 30 %, které nedokážou usnout dříve než v pozdních nočních hodinách, stejně jako vylézt z postele s prvními slunečními paprsky. Plní sil bývají až odpoledne, kdy se probouzejí k životu, nejkreativnější potom jsou v pozdějších večerních hodinách. Zbylých 30 % populace je nevyhraněných a fungují někde mezi ranními ptáčaty a sovami, v závislosti na okolnostech.

Jaký jsme chronotyp, tedy zda ranní ptáče, či sova, je z velké části genetický úděl, s nímž bychom se měli naučit pracovat a měli bychom jej respektovat jak u sebe, tak u druhých. Jenže právě respekt k po ránu zpomaleným sovám je v dnešní zrychlené společnosti kamenem úrazu – často jsou mylně označovány za lenochy, za méně produktivní a pomalejší. Nic z toho se přitom nepotvrdilo. Podle zmíněného odborníka Matthewa Walkera si člověk nemůže vybírat, kdy se mu bude vstávat nejlépe, a poukazuje na studie zkoumající zvýšený výskyt infarktu, mrtvic, obezity, ale i diabetu u sov. Přesně to jsou totiž nemoci ohrožující nevyspalé tělo, které usíná pozdě v noci, ale pak musí časně ráno vstávat do práce. Stejně jako je společnost nastavená na brzké ranní začátky, nahrává bohužel i prokrastinaci spánku v touze být co nejproduktivnější. Oslavovat výkonnost na úkor spánku, nejzdravějšího možného fyzického i mentálního odpočinku, se však nevyplácí dlouho. Jistě, vlastní cirkadiánní cyklus sice úplně nezměníme, můžeme však minimalizovat dopady, které spánková deprivace či jen náhlé nevyspání zanechá na našem vzhledu. Zatímco ptáčatům dělá dobře osvěžující ranní sprcha, která je nastartuje do nového dne, sovy ocení dlouhé večerní koupele, jež je připraví a ukolébají k blahodárnému spánku.

Odličování před spaním je základ

Ranní skřivan vstane brzy ráno bez problémů a bez černých kruhů pod očima, i bez těchto viditelných znaků únavy bychom však neměli opomíjet důkladné večerní i ranní čistění pleti. I zde platí, že odličování je základ. Nejen toho, jak budeme vypadat ráno, ale i ve stáří. A tak bychom jej neměli podceňovat v žádnou denní dobu. Zapomeňme na pouhé opláchnutí studenou vodou – pleť za celou noc vyloučila nejen pot, ale i kožní maz, potřebuje tudíž zbavit nečistot rozpustných jak ve vodě, tak v oleji. Sáhněte po čisticím balzámu, mléku či gelu, samotné tonikum či květová voda nepostačí. Pro nás ostatní, na kterých je znát únava až do odpolední siesty, začíná péče už večer předchozího dne. Kamenem úrazu bývá paradoxně dostatek energie, který máme ve večerních hodinách, a tak leckdy pozdě večeříme, popíjíme poslední kávu dne a máme sklony si nalít ještě o skleničku vína víc, než by naše pleť ocenila. Když k těmto neřestem zásadně snižujícím kvalitu spánku připočteme ještě brzké vstávání, našemu tělu cizí, máme na problém zaděláno. Pakliže nepatříte ke šťastlivcům, kteří si mohou určovat začátek pracovní doby sami, dbejte na to, abyste spali co možná nejlépe. Velkým pomocníkem v boji s kruhy pod očima může být maska na spaní či lůžkoviny z hedvábí. Jsou jemné a na rozdíl od bavlněného povlečení nevsakují pleťové krémy, prodlužují tak jejich působení a zvyšují účinnost.

Pokud víte, že druhý den musíte vstát nezvykle brzo, připravte na to pokožku už před spánkem: dopřejte jí extra porci výživné masky, investujte do kvalitního očního krému a do lednice dejte chladit masážní jadeitové válečky, kterými ráno doslova vyzmizíkujete stopy po nevyspání. A pak se pořádně vyspěte.

Spánek všem!

Ať už jste sova, skřivan, nebo od každého trochu, záleží hlavně na kvalitě a délce spánku. Tu z velké míry ovlivňuje prostředí, ve kterém spíme, rušivé vlivy jako televize, notebook či neustále cinkající notifikace na mobilu a rovněž kvalita materiálů, na kterých a ve kterých spíme. Prvním krokem však stále zůstává poznání vlastního individuálního biorytmu a fungování v souladu se svou přirozeností – pak vás zaplaví příliv energie, nadšení, kreativity i příjemné ospalosti v ten správný čas. Hlavním poselstvím tohoto článku není okamžitě změnit práci, která nevyhovuje vašemu dennímu rytmu, nýbrž si spánek neodpírat, pokud je ta možnost. Nemít výčitky svědomí, když si dovolíte spát déle, než si společnost žádá. Spaní, co se prospěšnosti týče, stojí ještě nad časem stráveným v přírodě a rozhodně se nejedná o žádnou prokrastinaci, kterou si nemůžete dovolit. Spánek je kromě naší kompletní regenerace zodpovědný i za naši kondici a životní (ne)pohodu. A ta se opět odráží v tom, jak vypadáme. Kruh se uzavřel.