Co vaří na Štědrý den v Evropě? Inspirujte se
Přestože se mnohé zvyky a tradice v různých zemích liší, důvod, proč se Vánoce vůbec slaví, je po celém světě stejný – oslavuje se narození Ježíše Krista. Oslavuje se setkáním celé rodiny, vzájemným potěšením dary a velkolepou štědrovečerní večeří.
Velká Británie
Masovo-ovocný koláč, krocan a pudink
V pozdních hodinách Štědrého večera, těsně předtím, než jdou britské děti spát, připraví Otci Vánoc (v některých rodinách Santa Clausovi) sklenku sherry a vánoční koláče (místními velice oblíbené minikoláče z křehkého těsta, plněné mletým masem, kandovaným či zavařeným ovocem, hřebíčkem, skořicí a muškátovým oříškem), pro jeho soby vždy čerstvou mrkev. Kromě královské rodiny si většina Britů otevírá dárky až druhý den ráno. V tentýž den se pak připravuje velká večeře pro celou rodinu. Na stole nesmí chybět pečený krocan nebo husa, pečené brambory či bramborová kaše a zeleninová příloha, skládající se z růžičkové kapusty nebo pastináku. Ovocný pudink je pak sladkou tečkou za slavnostní večeří.
Francie
Tradice šumivých vín a mořských plodů
Poté, co Père Noël dětem pod stromeček a do pantoflí pod krbem nadělí dárky, následuje velká večeře, která se ve Francii prodlužuje až do půlnoci a déle. Její součástí bývají humři, ústřice, šneci nebo domácí paštika jako předkrm, po něm následuje pečený krocan na kaštanech a někde i masový koláč. Dospělí pijí šumivá vína a šampaňské.
Itálie
Hlavní chod se skládá až z jedenácti druhů ryb
Nejznámější součástí italských Vánoc je právě štědrovečerní večeře. Jejich hlavní chod se skládá ze sedmi až jedenácti druhů ryb a mořských plodů. Mezi nejčastější pokrmy patří smažené kalamáry, kuličky z mleté ryby v rajčatové omáčce, pečená treska nebo salát z chobotnic. Velký důraz se klade také na dezert, opět složený z několika druhů sladkého pečiva.
Dánsko
Překvapení v rýžovém pudinku
Stejně jako u nás i v Dánsku se ke stromečku, obklopenému dárky, chodí až po štědrovečerní večeři. Pečené vepřové či kachní maso je vždy doplněné červeným zelím nebo dušenou kapustou a karamelizovanými brambory. Na závěr se podává rýžový pudink, který pro jednoho z hodujících skrývá překvapení v podobě celé mandle, která danému objeviteli údajně přinese štěstí na celý příští rok.
Co možná nevíte o tradičním českém bramborovém salátu…
- Bramborový salát připravovaný tak, jak ho dnes známe, se dostal do povědomí české gastronomie až ve 20. letech 20. století. Díky tehdy vzácné majonéze si jeho přípravu mohly dovolit pouze vyšší vrstvy.
- Někdy do poloviny 16. století nosil ve střední Evropě (včetně českých zemí) dárky Mikuláš. Až díky protestantské reformaci se začal Štědrý večer slavit 24. prosince, kdy děti obdarovával Ježíšek, tehdy v podobě světlovlasé dívky se zlatou korunkou a andělskými křídly.
