Podle přirozené logiky věci bychom měli mít s příchodem jara lepší náladu. Vítat první hřejivé paprsky slunce a radostně skotačit po kvetoucích lukách. Místo toho se ale na začátku jara cítíme naprosto vyšťaveně, bez energie a optimismu. Dá se s tím něco dělat?
Existuje vůbec něco jako jarní únava, nebo je to konstrukt vymyšlený na míru všem, kteří chtějí na něco svést svou lenost? Jistou útěchou pro nás může být fakt, že takzvaná sezonní afektivní porucha je oficiálně uznanou diagnózou. Projevuje se extrémní únavou, ale také depresemi.
„Proč vlastně jarní únava vzniká, se stoprocentní přesností nevíme. Nejpravděpodobněji však za to mohou změny v produkci hormonů a neurotransmiterů v důsledku prodlužujících se dnů, a z toho plynoucí přenastavování hormonální rovnováhy těla i mozku. Dříve často uváděná avitaminóza neboli nedostatek vitamínů je dnes – v době, kdy máme celoroční přísun čerstvého ovoce a zeleniny – jen mýtem,“ vysvětluje psychoterapeut Michal Mynář.
Jak vlastně rozpoznat špatnou náladu a únavu od deprese? Podle Mynáře je důležité si uvědomit, že občasný smutek a únava jsou normální a sem tam je zažívá každý. „Pokud však trvají déle než dva týdny a doprovázejí je pocity vnitřní prázdnoty a úvahy na téma, že nic nemá smysl, měl by člověk navštívit minimálně svého obvodního lékaře,“ zdůrazňuje.
Moje známá Markéta, která se shodou okolností také živí jako psychoterapeutka, má na jarní únavu svou vlastní teorii: „V přírodě během zimy vše cyklicky odpočívá, aby mohlo na jaře znovu velkolepě vypučet. Všechno, kromě člověka. Ten totiž čas prožívá lineárně, a proto v zimě neodpočívá. Normálně chodí do práce a do školy. Není divu, že je nakonec unavený, když i v období chladu a tmy, kdy se ostatní živočichové rozumně ukládají k zimnímu spánku, jede pořád na plné obrátky.“ Na následujících řádcích pro vás máme sedm osvědčených způsobů, jak s únavou nejlépe zatočit.
K lepší jarní náladě se dá svým způsobem i projíst. „Bakterie ve střevech ovlivňují produkci hormonů působící na naši náladu. Proto je důležité mít ve střevě takové, které našemu organismu prospívají. Základem je pestrá strava a probiotika. Ta najdeme v zakysaných mléčných výrobcích, kysaném zelí, fermentovaných sójových potravinách nebo nápoji Kombucha,“ říká nutriční terapeutka Margarita Iliopulu z poradny FitBee.
Doporučuje také dodržovat správný pitný režim a únavu nezajídat sladkostmi. Pokud patříte k ženám, které mají sklon řešit mizernou náladu tak, že se naládují koláčky a zmrzlinou, volíte velmi krátkodobé řešení (a zaděláváte si i na příval pochmurné nálady, až za pár dnů nedopnete džíny). „Energie, kterou takto získáme, se rychle spotřebuje, a brzy znovu pocítíme únavu,“ upozorňuje expertka na výživu.
Psychoterapeut Michal Mynář má následující recept: „Na sezonní propady nálad se podle mé zkušenosti dá nejlépe vyzrát pohybem. Pobyt venku a pravidelný aerobní pohyb dobře stimulují produkci serotoninu. To samozřejmě pomůže hlavně u lidí, kteří trpí jen mírnější formou sezonních výkyvů. U lidí s těžším průběhem je důležité, aby jejich stav a způsob léčby posoudil odborník.“
Mynářovi nejvíce prospívá běh. „Jsem ultratrailový běžec. Nejlépe na mě zabírají dlouhé horské běhy – šedesát až sto kilometrů. Je to naprostý balzám na duši, zbavím se veškerého napětí a nasbírám tolik endorfinů, že mi pak nějaký ten týden vydrží,“ popisuje.
Komu by snad představa sta kilometrů běhu v horském terénu poněkud naháněla hrůzu, nemusí nad sebou lámat hůl. I docela obyčejná chůze je podle odborníků perfektním způsobem, jak zůstat fit fyzicky i duševně. Na chůzi nedá dopustit ani psychoterapeutka Markéta: „Auto jsem už dávno vyměnila za chůzi. Je skvělá a navíc vůbec nic nestojí.“
Blahodárnost chůze potvrzuji. Každodenní procházky se psem jsou u mě minimem pro duševní hygienu. A co teprve na jaře, kdy obdivuji pupeny na keřích, blatouchy u potoka, pozoruji hemžení drobného živočišstva a zmítají mnou romantické představy. Protože – pokud nás zmůže jaro, napraví to nejlépe zase to jaro.
A mimochodem, pokud jsme u těch psů: nikoho asi nepřekvapí, že významně prospívají našemu duševnímu zdraví. Nedávno jsem narazila na článek v britském Guardianu přinášející další vědecké důkazy o tom, že náš vztah s domácími mazlíčky, zvláště se psy, má významný terapeutický účinek – zmírňuje úzkost, duševní nepohodu a pocit osamění. Je to dáno zejména psí bezpodmínečnou láskou. Zároveň nás psi nutí trávit čas venku, ať chceme, nebo ne.
Když se pohroužíte do problematiky zvládání stresu trochu hlouběji, velmi často narazíte na slovo „bojovat“. Bojujte se stresem, vyhrajte nad stresem, pokořte stres… Je ale opravdu boj vždycky tou správnou cestou?
„Každý boj je stres, a to i boj se stresem,“ upozorňuje psychoterapeut Mynář. „Proto nebojujte se stresem, ale zaměřte se na sebe. Hledejte způsoby, jak se o sebe v náročnějším období postarat. Nemá smysl za každou cenu tlačit na to, aby vám bylo líp okamžitě. Možná je lepší umět přijmout fakt, že máme občas nárok na špatnou náladu. Je však dobré umět se v takovém čase opečovávat: kvalitně jíst, spát a odpočívat.“ Důležitost určitého zvolnění a obrácení k sobě potvrzuje i terapeutka Markéta: „Neplýtvejme zbytečně silami, soustřeďme se na rytmus, opakování, rituál.“
Blahodárný vliv bylinek potvrzuje moje kamarádka Zuzka. Ta už pár let vynáší do nebes rostlinku, o které s nadsázkou tvrdí, že právě díky ní s manželem zažehnali partnerskou krizi a napětí v rodině. Takzvanou posvátnou bazalku neboli tulsi jsem si nedávno objednala taky, a kromě toho, že mi čaje z ní moc chutnají, se mi skutečně zdá, že jsem nějaká vyrovnanější. Můj manžel mě dokonce občas požádá: „Uvaříš mi zase ten smací čaj?“
Je samozřejmě možné, že je za to zodpovědná sugesce – naše psychika je, stejně tak jako příroda, prostě mocná čarodějka. Bylinky jako cesta ke zklidnění nervů však v každém případě stojí za vyzkoušení. Kromě zmíněné tulsi jsou to třeba levandule, meduňka, kozlík, mučenka či mateřídouška. Ani s bylinkami se to však nemá přehánět a odborníci doporučují, aby se po dvou týdnech užívání vždy minimálně na stejnou dobu zase vysadily.
Chmury a pocuchané nervy občas svádějí k tomu, abychom si k jejich rozptýlení dopomohli skleničkou alkoholu – ve skutečnosti si tím však spíše škodíme. Alkohol ve větším množství ve výsledku spíš úzkostné stavy prohlubuje, a navíc přispívá k nižší kvalitě tolik potřebného spánku, a tím pádem silnější únavě.
Co raději sáhnout po knize? Mnoho studií tvrdí, že čtení a čtenářovo vtažení do děje výrazně přispívá ke zklidnění tenze a snížení krevního tlaku. Kromě toho vám může pomoci dívat se na svět i své problémy z jiné perspektivy. Podle vědců z anglického Sussexu čtení redukuje hladinu stresu o šedesát procent, což není málo. (Poznámka na okraj: čtením se tu myslí čtení knihy, a nikoliv diskusí na Facebooku – ty nám na neklidu často spíše přidávají.)
… dělá dobře mně i tobě. A smyslné a vjemy přetékající jarní období navíc po zážitcích milostného charakteru přímo volá! Není překvapením, že sex (a to včetně masturbace) je prostě báječný, zábavný, dodává energii, dobrou náladu i sebevědomí. Už to bylo mnohokrát vyzkoumáno a přezkoumáno, takže jestli jste při chuti, není důvod se v tomto ohledu nějak zvlášť „žinýrovat“. Kromě okamžitého zvýšení psychické pohody je tahle aktivita doslova zdravá pro celý organismus: vědci například zjistili, že lidé, kteří mají sex jednou či dvakrát týdně, mají vyšší hladiny imunoglobinu A, který významně posiluje imunitu.
