Norské štěstí zvané Koselig
Hygge, Lykke a nyní norské Koselig. Co mají tato pohádková slova společné? Symbolizují rodinnou pohodu a harmonii. A cestou k ní je vytříbený severský design.
mariannebydleni.cz
Chaty a chalupy
V ponuré myslivně se báli, po zásahu designérky zde chce trávit čas každý
Galerie: Víkendové bydlení ze staré myslivny
Z noční můry uprostřed lesů se povedlo designérce Monice Lněničkové vytvořit poetické místo, v němž by teď chtěl volný čas trávit úplně každý. Není taky divu. Civilizace je odtud na hony vzdálená a nejbližšími sousedy tu jsou jen divoká zvěř a tiše se kolébající koruny stromů. Co bylo dříve strašidelné, je teď poetické!
Na každého tvůrce prý jednou čeká zakázka snů. Designérka Monika Lněničková tu svou poznala už při prvním seznámení se zanedbanou, ale jinak překrásnou historickou myslivnou v hustých lesích na severu Čech. Jak sama přiznává, vůbec nejtěžší bylo změnit dosavadní negativní energii zpustlého místa, v němž zpočátku nechtěli nocovat nejen vlastníci, ale ani nikdo z řemeslníků, v útulný prostor pro početnou rodinu majitele a jeho velkou vášeň – lov. Ten si vysnil víkendovou chalupu, v níž se bude vyjímat početná sbírka trofejí a zároveň příjemně trávit čas, bez obav ze samoty na dosah divoké přírodě, a časem bude možné se sem přesunout natrvalo. „První tři měsíce jsem stavbu vnímala a nechávala k sobě prostředí promlouvat, vše vznikalo velmi přirozeně a postupně,“ popisuje práci designérka. Z původní jemné rekonstrukce se časem stala přestavba se vším všudy. Zatímco fasádu a střechu stačilo očistit, uvnitř se sekalo až na cihly, opravovaly rozvody, netěsnící okna se vyměnila za tradiční s okenicemi, podlaha dostala dubová prkna a krov se otevřel až do druhého patra, aby se zdůraznilo zachovalé půdní trámoví.
Galerie: Víkendové bydlení ze staré myslivny
Investice se vyplatila
Interiér tím dostal zaslouženou velkorysost a pohodlí – na míru se tu dělal i pískovcový krb v obýváku a sestavovala rozsáhlá kuchyňská linka. „Miluji přírodní materiály, proto jsem moc ráda, že většinu textilií se podařilo vyrobit z belgického lnu, který je jeden z nejkvalitnějších,“ chválí si Monika a dodává: „Dům by šel opravit i za třetinový rozpočet, potom, co jsme se s investorem vydali osobně do Antverp a já mu ukázala, co vše je s takovou nemovitostí možné, už ale nebylo cesty zpět,“ usmívá se. Investice se vyplatila a dnes nejen že tu už nikdo nemá obavy přespat, problémem je spíš nechat myslivnu za zády a vydat se po víkendu zase vstříc hlavnímu městu. Snad ale ne nadlouho, Monika právě dokončuje rekonstrukci vedlejších stodol, a až budou hotové i ty, rodině už nebude bránit nic, aby se sem přesunula napořád.
Zdroj informací: Studio Miramari
- Zdroj článku
-
Studio Miramari
