BLOG MONIKY WHITE: Jak si užít neturistické Benátky
"Benátky jsou moje vášeň – byla jsem v tomto jedinečném městě minimálně desetkrát a v mé knihovně je o nich nespočet publikací. Na druhou stranu mají Benátky špatnou pověst; mnozí říkají, že díky masivnímu turismu už svůj půvab notně ztratily. Je to částečně pravda, ale přesto je magie v Benátkách stále přítomná. Jak si tedy užít ty pravé, autentické Benátky? Zůstaňte zde více dní a choďte po ulicích s otevřenýma očima i duší a hlavně pomalejším tempem: To vám pomůže se doslova přenést do jiného světa – světa bez aut, plného romantiky a teatrálnosti," radí Monika designérka Monika White. Pojďte se do Benátek také zamilovat!
Co Benátky ničí, je jednodenní turismus autobusových zájezdů a masy cestujících ze zámořských obřích parníků. Výhodou je, že rána a večery patří skutečným Benátčanům. Kdo si chce zažít autentickou atmosféru města, měl by zde přespat alespoň pár nocí.
Už způsob příjezdu ovlivní váš dojem z Benátek
Snad k mé benátské lásce přispěl i fakt, že jsem do nich poprvé přijela lodí, po takzvané Královské cestě. Vlastně jakýkoliv příjezd do Benátek po laguně vás už naladí na jejich atmosféru. Určitě je dobré přiletět letadlem, protože letiště leží na jiném ostrově a pak jedete vodním taxíkem nebo vaporettem, což je místní vodní autobus. Pro benátské puristy je přijatelný ještě příjezd vlakem, který zde funguje už od 19. století, ze kterého vystoupíte na nádraží Santa Lucia přímo v centru města. Ale snad nejhorší variantou je příjezd autem či autobusem – začínáte za městem na nepříliš půvabném místě: Piazzale Roma.
Duch Benátek
Když podle své osobní zkušenosti porovnám tři nejnavštěvovanější italská města, můžu říct, že jak je Řím jižanský a opulentní, Miláno naopak minimalistické a symbolem urban chic stylu, tak Benátky jsou teatrální. Určitě je to tím, že byly součástí Byzantské říše a tím pádem se staly bránou, kterou do Evropy proudilo vše orientální. Není tedy divu, že i v architektuře to zanechalo viditelnou stopu.
Teátr je všude na ulici, stačí se posadit na náměstí a pozorovat místní, často excentricky oblečené, obyvatele. Líbí se mi, jak se nebojí vyjádřit. Je to přesně ten styl, který vidíte na fotce slavné Peggy Guggenheim v obřích brýlích a náušnicích od Caldera. Ta samozřejmě byla focená v Benátkách, kde žila. Má zde také svoje fantastické muzeum ( http://www.guggenheim-venice.it/default.html).
Jak na autentické Benátky
Choďte a dívejte se kolem sebe a ne stále jen do turistických průvodců. Všude na vás čeká překvapení – ať už v podobě architektonických detailů nebo sledování všedního života místních. Činnosti, které jsou ve všech ostatních městech banální, jako třeba sběr odpadků nebo zásobování obchodů, se v Benátkách stávají turistickou atrakcí: Místní hasiči, kteří jezdí na lodích v slušivých červených uniformách s brýlemi Ray Ban, jsou vždy vděčným fotogenickým objektem všech turistek.
Snažte se proniknout za zavřené dveře benátských paláců, protože jen tak poznáte původní architekturu, která se navíc stále využívá. Mnohdy v těchto palácích sídlí různé kulturní nadace, které to umožňují. Špičkové umění uvidíte v kostelích, kde stále na původních místech visí originály starých italských mistrů.
Určitě se nevzdávejte známých turistických míst, ale jděte tam zásadně brzy ráno nebo večer. V tyto doby tam ještě nebo už nejsou jednodenní turisté a vy si můžete vychutnat tu pravou atmosféru. Ideální je, když jste v Benátkách mimo turistickou sezónu a můžete tak jít ráno na náměstí San Marco a pak na trh Rialto, kde je vždy k vidění úžasná zelenina a všemožné ryby. Region Veneto, ve kterém se Benátky nacházejí, má velkou zemědělskou tradici, takže si tady můžete nakoupit nebo jen obdivovat spoustu lokální zeleniny – snad nejznámější místní pochoutka je salát radicchio tardivo (http://www.finedininglovers.it/blog/food-drinks/radicchio-tardivo-treviso/), který Italové připravují na mnoho způsobů. A samozřejmě zajímavá vína. Vždyť původní název Benátek, Venezia, připomíná původní obyvatele: Veneti, často také nazývaní Eneti, byli národ, který se skryl do laguny před barbary a proslul pěstováním vína. Doma jsou zde nejen odrůdy známé u nás jako Prosecco, Bardolino nebo Vapolicella, ale spousty dalších, které je možné zde degustovat v místních Bacari.
Kam v Benátkách na autentické jídlo
Pokud v Benátkách nemáte štěstí nebo nevíte, kde se najíst, může to být pro vás velmi skličující zážitek, protože turistický průmysl se i zde snaží válcovat místní restaurace. Je tedy dobré se na autentické restaurace zaměřit a pečlivě vybírat. Velmi dobrým průvodcem je Asociace benátských autentických restaurací (http://veneziaristoranti.it/association/). Doporučují restaurace, které nejen dělají tradiční benátská jídla, ale hlavně je vaří ze sezónní zeleniny apod.
Ve čtvrti Castello, která je navíc poblíž Bienále, moc rádi chodíme do dvou restaurací: Local (http://www.ristorantelocal.com/) a do trattorie Corte Sconta (http://www.venetianrestaurants.it/ristoranti_eccellenza/content/view/?id=2522&Itemid=664&lang=en). Obzvlášť v Corte Sconta je velmi chutná kuchyně. Zkuste tady například tagliatelle nebo rizoto s nero di seppia. Tato „inkoustová ingredience“ ze sépie je další typickou pochoutkou Benátčanů.
Rychlé občerstvení kvalitně a po benátsku
Chcete jíst chutně, kvalitně, ale nemáte na oběd tolik času nebo malý rozpočet? Vyzkoušejte cichetti. Na první pohled vypadají trochu jako české chlebíčky, ale jsou nazdobené místními pochoutkami a se spoustou příloh a pochutin k doplnění. Svým stylem a chutností připomínají španělské tapas. Jí se většinou na stojáka a s aperitivem v bistrech, kterým se říká bacari. Můj osobní tip na skvělé cichetti je proslulé bacaro Vini al Bottegon (http://www.cibodistrada.it/locali/cantine-vino-gia-schiavi-bottegon) na malebném kanálu San Trovaso. Kdykoliv sem přijdu, je zde stejná paní, se kterou se už osobně znám. Ta každý den ráno připravuje pro místní ranní kávu, a jak se blíží čas oběda, vyndá prosecco a aperol a začne připravovat svoje domácí „chlebíčky“.
Dalším tipem na dobré jídlo je bistro Rosa Salva ( http://www.rosasalva.it/en/rosa-salva-venice/), která má tradici již od 19. století. U pultu si můžete vybrat, co budete jíst a pak si to u stolu vychutnat. Terasa je na jednom z nejkrásnějších náměstí Benátek San Giovanni e Paolo, známém jako náměstí zázraků.
Můžete zkusit další typický benátský pokrm- zapékanou tresku nebo předkrm sarde in saor, což jsou plátky sardinek marinované v sladkokyselém nálevu s rozinkami a cibulí.
Cannaregio – autentická centrální čtvrť
Pokud do Benátek letíte na pár dní, pak je vhodné se ubytovat blízko Fondamenta Nuove a nikoli Zaterre, ušetříte tím až hodinu a půl cesty z letiště! Tento čas přece můžete strávit příjemněji.
My jsme si s manželem tentokrát dovolili ten luxus, že jsme v Benátkách zůstali deset dní. Vybrali jsme si přes Airbnb dva byty v co nejvíce autentických čtvrtích. Jednou z nich bylo Cannaregio, kde jsme byli ubytovaní v domě ze 14. století s původním renesančním zábradlím a gotickými stropy uvnitř. Byl to zhmotnělý sen každého romantika a milovníka umění! Tato čtvrť vás okouzlí svojí autenticitou, protože tam bydlí Benátčané a tak můžete být součástí jejich životního stylu. Navíc jste prakticky v centru, takže všude dojdete pěšky. Benátky přitahují zajímavé osobnosti, které se sem stěhují – my jsme právě v Cannaregiu objevili nadaci slavného francouzského architekta Jeana-Michela Vilmotteho zaměřenou na současné umění. (http://myartguides.com/art-spaces/foundations/the-wilmotte-foundation/).
Současné umění v Benátkách
Benátky nejsou mauzoleum středověkého umění, naopak- jsou jedním z významných světových center současného umění. Nejznámější událostí je Bienále, které se koná jednou za dva roky. Stojí vždy za návštěvu. Dále zde sídlí sbírky známého francouzského sběratele současného umění, François Pinault ( http://www.palazzograssi.it/en/about/collection/) , zajímavá je také návštěva Punta della Dogana ( http://www.palazzograssi.it/en/about/sites/punta-della-dogana/). Za zmínku určitě stojí Espace značky Louis Vuitton ( http://myartguides.com/art-spaces/foundations/espace-louis-vuitton-venice/), kde jsou též k vidění zajímavé výstavy.
A snad ještě rada na závěr: Jako skutečný Benátčan by si i turista měl najít čas a sednout si na terasu a vychutnat si aperol nebo prosecco. Doporučuji třeba slunečné Zaterre , kde miluji pohled na rušný kanál Guideca , pro mne nejkrásnější dálnici na světě.