Nový život díky plastice: Konečně mám obě prsa stejná!

Jak jste se o projektu Nový život díky plastice dozvěděla?

Od mojí maminky, která našla videa minulých soutěžících na internetu. Máme spolu skvělý vztah a hodně mi se vším pomáhá.

Co vás motivovalo, abyste se do projektu přihlásila?

Chtěla jsem svůj život změnit, ale neměla jsem na to prostředky. Šlo mi o to, cítit dobře ve svém vlastním těle, a ne se pořád hlídat, co mohu a nemohu nosit.

Jaké pocity jste měla, když jste zjistila, že vás vybrali?

Byla jsem v šoku, nechtělo se mi tomu věřit. Poprvé v životě jsem něco vyhrála, a to hned takovou změnu. Řekla jsem si, že budu mít nový život, a to právě díky této plastice.

Co všechno jste se kvůli svému handicapu vytrpěla?

Od divných pohledů ve veřejných sprchách až po ošklivé narážky a pomluvy. A také pár trapasů, když mi třeba praskla gelová vycpávka někde na zábavě.

Kdy se u vás vlastně začala asymetrická velikost prsou objevovat?

V pubertě, čekali jsme, že se to do osmnácti spraví, ale nesrovnalo se to.

Jak jste tuto asymetrii maskovala?

Ze začátku pěnovými vycpávkami, později gelovými, protože vypadaly přirozeněji. Nejsou však určeny ke každodennímu nošení, takže často praskaly a já si musela často vymýšlet, co se mi stalo, že mám mokré tričko v okolí prsou. Většinou se to stalo večer na zábavě, tak sem řekla, že do mě někdo vrazil a polil mě pitím.

V pubertě to muselo být pro vás obzvlášť těžké…

To ano, bylo to období prvních lásek, a řekněme, že kluci byli v takovém věku, ve kterém tenhle problém ještě nechápali. Tak jsem byla zase terčem posměchu.

Jak se vám tedy navazovaly partnerské vztahy?

Bylo to trauma, hlavně v intimitě. Měla jsem špatnou první zkušenost, protože mě expřítel zesměšňoval před přáteli. Pak jsem do toho dlouho nechtěla jít, musela jsem mít jistotu, že tu mou vadu na kráse partner přijme. Můj současný přítel to vzal skvěle, nikdy mu to nepřišlo divné, bral mě takovou, jaká jsem byla.

Svěřila jste se někomu, dokázala jste o svém problému mluvit?

Ano, v rodině o tom věděli, nejvíce mi vždy pomáhala maminka. Jsem jí za všechno moc vděčná. Řekla jsem to i nejbližším kamarádkám nebo přátelům, kterým jsem mohla věřit a věděla jsem, že to pochopí.

Kde jste brala sílu, abyste mohla normálně fungovat?

Uklidňovalo mě, že to není jen můj problém. Žádná žena nemá stejnou velikost obou prsou. Díky projektu Nový život díky plastice jsem zjistila, že velká spousta žen s tímto problémem bojuje. A velice obdivuju ty, které se s tím vyrovnaly a přijaly to tak, jak to je.

Nikola s doktorem Doležalem a svojí patronkou, herečkou Janou Strykovou

Jak jste vybírala oblečení, které jste nosila?

Nemohla jsem nosit šaty nebo trička bez ramínek, musela sem vždy mít podprsenku. Bez podprsenky to šlo hodně poznat, proto jsem neměla ráda situace v půjčovnách šatů, kde jsem musela prodavačce vysvětlovat, že ty šaty bez ramínek ani zkoušet nebudu, protože nemůžu jít bez podprsenky.

Jak jste se cítila bezprostředně po operaci?

Pořád jsem se musela koukat do zrcadla a prohlížet si je, jsou tak krásné, je to, jako by tu ten problém nikdy nebyl. Měla jsem hroznou radost, jak to všechno skvěle dopadlo.

Co všechno vám nová prsa přinesla?

Určitě mi zvedla sebevědomí, ale moje okolí to zatím nebere jako nějakou změnu, přece jen jsem se to naučila dobře skrývat, tak si nikdo ničeho nevšiml. Přátelé mi říkají, že je vidět, že si teď víc věřím a působím šťastněji.

Co byste poradila všem ženám, které mají podobný handicap?

Ať si určitě na operaci našetří, pokud mohou, nebo zkusí štěstí v dalších projektech. S prací doktora Doležala budou naprosto spokojeny. Hlavně se nebojte, je to velký životní krok, ale stojí za to!

Více o projektu se dozvíte na www.plastikapraha.cz.

Videa o proměnách jednotlivých žen si můžete prohlédnout na http://www.stream.cz/novy-zivot-diky-plastice.