Nová tvář starého bytu

Nicole přivedla do Prahy práce v mezinárodní agentuře, a když už její pobyt dosáhl čtyř let, rozhodla se koupit vlastní byt. Začalo hledání. „V bytech, které jsem viděla, se mi nelíbily použité materiály ani způsob zpracování. Rozhodla jsem se tedy hledat byt k rekonstrukci, abych si ho mohla nechat upravit podle svého vkusu. Na začátku jsem měla představu půdního bytu, protože jsem chtěla, aby byl světlý, ale nakonec jsem koupila byt, který je ve třetím podlaží, má však krásný výklenek, stropy vysoké tři a půl metru a velká okna, takže do něj vstupuje spousta světla,“ říká Nicole. Je to starý činžovní dům ze začátku 20. století, ale v interiéru bytu se žádný starý prvek nezachoval, takže Nicole mohla realizovat svou představu moderního bydlení.

S úkolem rozvrhnout prostor tak, aby na 70 m² vznikl byt splňující všechny funkce, se rozhodla obrátit na architekta. „Od známých jsem dostala asi čtyři tipy na projektové firmy. Podívala jsem se na jejich webové stránky – je dobře vybrat si architekta na základě jeho dosavadní práce. Myslím, že základ je vybrat si partnera, který má stejný vkus a styl jako vy. Pak mu můžete dát volnou ruku,“ říká Nicole.

„Realizace studia Edit! se mi líbila, byla nejblíž mému vlastnímu cítění. Neměla jsem pro ně žádné konkrétní zadání, bavili jsme se spíš o mém stylu života, o tom, jak trávím čas. Hned na prvním projektu, který mi předložili, jsem viděla, že je to takové, jak jsem si představovala. Vzít si architekta je rozhodně dobré, jeho představa o prostoru je úplně jiná než má běžný člověk. Nikdy by mě například nenapadlo vést příčku kolmo do středu prostoru, udělat ji vlastně jako vložený objekt a použít na ni překližku.“ Tento materiál spolu s parketami udává tón prostoru. „Překližka má mnoho dobrých vlastností,“ říká architekt Ivan Boroš. „Dá se povrchově upravit, například aby byla nenasákavá. Vyrábí se z různých dřevin, takže může mít různé zbarvení a kresbu dřeva. Díky tomu, že je lepená z několika vrstev dýhy, má pěkný řez a její hrana se nemusí dodatečně esteticky upravovat. Vytvořili jsme vlastně vložený objekt jako truhlářský výrobek.“

Druhým prvkem, který člení volný prostor, jsou dva závěsy na kruhové kolejnici. „Používám ho hodně, například na zatažení zóny ložnice, aby tam nešlo světlo,“ říká Nicole. Látku na závěs i na polštáře si přivezla z Thajska. „Když jsem byla v Bangkoku a viděla tam krásné, velmi levné bavlněné a hedvábné látky, řekla jsem si, že je koupím. Ale rozhodně v bytě nechci mít další orientální prvky. Textil se dá vždycky vyměnit a promění interiér. Prostor tohoto bytu je otevřený k dalšímu vývoji. Přestěhovala jsem sem nábytek z předchozího nájemního bytu, ale postupně chci koupit něco víc designového a stylově se hodícího do tohoto interiéru. Mám ráda styl český brusel, už hledám nábytek na Aukru.“