Kreativní pokojíčky II

Pokoj jako omalovánky

Česko-francouzský pár filmových architektů Lucie a Guillaume Amosséovi vybavil pokojíček své rok a půl staré dcery Mii tak, aby na nich nebyla při hře závislá a aby se rozvíjela její kreativita. (viz úvodní foto)

Svůj pokojíček v bytě na pražských Vinohradech měla Mia Amossé připravený ještě dříve, než se narodila. Jeho dominantou je malinově růžová stěna, na které jsou bílou barvou namalovány siluety stromů a postav, ale hlavně prázdné rámečky, do kterých si může vlepovat obrázky nebo do nich kreslit smývatelnou fixou. Další stěny jsou do výšky jednoho metru natřeny světle šedou barvou, na které jsou nakresleny obrysy simulující dřevěné obložení, jaké bývá ve francouzských interiérech. Na parketové podlaze leží koberec z Ikea s jednoduchým grafickým vzorem a na něm fatboy, na kterém se Mia vydrží válet s knížkou a plyšáky celé hodiny. Nejnákladnějším prvkem byla trojgenerační postýlka z březové dýhy Leander od skandinávského designéra Stiga Leandera Nielsena (www.smallable.com). Jako miminko ležela Mia na vyvýšené desce, aby se k ní rodiče nemuseli tolik shýbat. Nyní je podložka sesunuta níž a odstraněno zábradlí. Až Mia vyroste, postel se rozloží a vpraví se do ní další díl, který ji prodlouží tak, že vydrží až do jejích osmi let. Ostatní kusy nábytku pocházejí převážně z bazaru, jen dostaly nový nátěr. Pokud se Mia v budoucnu rozhodne, že chce změnit barevné ladění svého pokoje, nebude to problém, ale zábava pro celou rodinu. (foto 1–6)

Kdo tu bydlí

Lucie a Guillaume Amosséovi se věnují filmovým a reklamním dekoracím. Jejich povolání je kreativní a hodně časově náročné, a proto se snaží i svoji dnes rok a půl starou dceru vést k tvořivosti a samostatnosti. Tomu odpovídá také zařízení jejího pokoje, které je samoobslužné a nevyžaduje permanentní spolupráci dospělých. Hračky má Mia uložené v plastových koších na zemi. Knížky jsou zasunuty v knihovničkách připevněných z boku skříně tak, aby na ně dosáhla. V pokoji je tabule na kreslení a později bude moci pomalovat i omyvatelnou zeď. Rodina pravidelně jezdí mezi Prahou a Paříží. Francouzský vliv se odráží také v zařízení bytu, v uvolněném mísení stylů a ve velkorysé volbě dekorací. Nábytek z bazaru se tu prolíná s retro doplňky i s moderním designem, stejně jako s prvky, které si Lucie a Guillaume nechali vyrobit podle vlastního návrhu.

Tříděné hračky

Mia je odmalička vedena, aby po sobě uklízela. Je těžké naučit tak malé dítě, která hračka patří do jaké zásuvky, navíc ji samo nedokáže ani vytáhnout a potřebuje neustálou asistenci dospělého. Série různobarevných plastových košů tento problém obchází. Mia může koše snadno přenášet, může se v nich přehrabovat, třídit v nich hračky podle typu, materiálu nebo vlastních představ, a navíc je má stále po ruce. Na koších se také učí rozeznávat barvy. Další variantou jsou závěsné košíčky, do kterých si ukládá plyšová zvířátka a panenky. Dostala jich už tolik, že si s nimi nestačí hrát, a tak na ni alespoň vykukují přes okraj košíku.

Doupě pro námořníka

Začínající interiérová designérka Gabriela Nováková vytvořila pro svého syna Kryštofa na 12 m² útulnou kajutu plnou jednoduchých vtipných nápadů. Vystačila si při tom s minimálními prostředky.

Gabriela Nováková pochází z Prahy, její manžel je z Mladé Boleslavi. Milovice, kde už třetím rokem žijí, byly tedy jakýmsi kompromisem na půl cesty. Mezonetový byt v přebudovaných sto let starých kasárnách se ale ukázal jako nevyhovující. „Patro je hrozně nepraktické, syn má pokojíček dole, zatímco já trávím většinu času v kuchyni nahoře. Musím pořád běhat po schodech. Našli jsme si proto domeček, do kterého se budeme v létě stěhovat,“ vypráví Gabriela. Přestože věděla, že tento byt je provizorium, rozhodla se Kryštofovi udělat krásný pokoj bez kompromisů.

Na celou jednu stěnu připevnila síť, na kterou si s Kryštůfkem věší obrázky. V čele místnosti jsou magnetické tabule, okolo kterých se synem obtiskli své nabarvené ruce. Nábytek z Ikea oživily veselé nálepky zvířátek. Na dveřích pokoje jsou nalepeny černé kočky, na které může dítě kreslit křídou jako na tabuli. Hračky jsou uložené v barevných plastových boxech umístěných na zemi tak, aby k nim měl Kryštof kdykoli přístup. Celý pokoj je laděný do zelenožlutých valérů s bílým nábytkem a modrými a červenými prvky. I s limitovanými financemi se Gabriele Novákové podařilo vybudovat příjemný pokojík, který jejího syna podněcuje k tvořivosti. (foto 7–11)

Kdo tu bydlí

Gabriela Nováková (www.gadesign.cz) má ekonomické vzdělání a deset let dělala marketing ve velkých společnostech. Posledních pět let spolupracovala se svojí matkou, která vede firmu specializovanou na interiéry kanceláří a kuchyní. „Tam jsem přičichla k interiérovému designu a začalo mě to ohromně bavit. Na mateřské jsem pak vystudovala interiérovou školu Intermezzo,“ popisuje Gabriela. Protože kanceláře, se kterými měla už zkušenosti, ji neuspokojovaly, zaměřila se na dětské pokoje. Doposud zrealizovala tři projekty v Milovicích, kde žije, a nyní pracuje na čtvrtém. „Dostala jsem zadání vybavit pokoj pro tři sestry s rozpočtem 30 000 Kč. Zdálo by se, že za takovou částku nejde nic pořídit, ale to je pro mě právě výzva. Snažím se do zařizování zapojit děti, aby byl v každém pokoji nějaký prvek, který si vytvořily samy. Naposledy jsem třeba s holčičkou lepila na zeď obrázky koček,“ vysvětluje.

Hra barev

Aby ozvláštnila klasické vybavení z Ikea, zvolila Gabriela zajímavé barvy na pozadí. Stěnu, která je napravo od okna a odráží se od ní světlo, vymalovala banánově žlutou barvou, jež v pokoji vytváří permanentní dojem sluneční záře. Naproti s ní krásně koresponduje optimistický olivově zelený odstín. Aby na stropě nevznikl příliš velký kontrast, zvolila pro něj Gabriela světle šedou barvu. Stěna u okna zůstala bílá, a malou místnost tak opticky zvětšuje. „Nad Kryštůfkovu postel jsem pověsila dřevěného ptáka, kterého jsem nastříkala transparentním fosforovým lakem, takže v noci krásně svítí,“ doplňuje Gabriela.