V množství článků o pomalé kráse neboli slow beauty, které se během posledního roku objevily v médiích, by se mohlo zdát, že jde o nějaký nový trend. Přitom pomalá krása je tady s námi od nepaměti. Vždyť co jiného bylo podomácku vyrobené mýdlo nebo tinktura s obsahem bylinek ze zahrádky? Jenže jak se život během 20. století stále zrychloval, staly jsme se příliš zaneprázdněnými a roztržitými na to, abychom si ji užívaly. Gigantický kosmetický průmysl chrlí jednu značku za druhou a vytváří produkty, které v minimálním čase slíbí maximální výsledky. Protože kdo má v dnešní době čas ztrácet čas, že? Slow beauty ale přesto stojí za pokus.
Nadupaná police
Pojem má kořeny ve slunné Itálii 80. let, kdy byla založena organizace SLOW food. Jejím cílem bylo vymezit se proti trendu fast food řetězců. „Hlavní myšlenkou byla podpora kvalitních lokálních ingrediencí, poctivé přípravy jídel bez polotovarů, místních podniků a v neposlední řadě i návrat k požitku z vědomého a pomalého stolování. Prostě si představte, jaký zážitek vám přinese uspěchaná večeře v rychlém občerstvení z ingrediencí dovezených přes půl planety. A jak si užijete pomalou večeři v italské restauraci, která vaří ze surovin vypěstovaných jen o několik kilometrů dál,“ upřesňuje Kristýna Volfová, brand manažerka firmy Poetico, jež se zabývá prodejem kosmetiky na internetu.
Tento trend se postupně rozšířil i do dalších odvětví průmyslu a objevuje se ve vlnách. Snad všechny už jsme slyšely o kapsulovém šatníku složeném z kvalitních, víceúčelových kousků, které vydrží několik sezon a lze je nosit mnoha způsoby. A ke kosmetice se dá přistupovat stejně. Uvedeme to na příkladu: Určitě vám na Instagramu neunikly fotky a videa bloggerek, influencerů a kosmetických nadšenců, kteří se pyšní nabouchanou skříňkou plnou kosmetických produktů. I pro člověka, který se líčí, odličuje a maže denně, to vystačí na několik životů dopředu. Právě v reakci na přeplněné police, které vídáme na sociálních sítích, se zrodil koncept pomalé krásy.