Srpnový úvodník šéfredaktorky Moniky Mudranincové: Dvě minuty štěstí
Dnes je krásný den už od rána. Dopřála jsem si snídani do postele, poslouchala jsem u toho Beth Orton a na poradu naší redakce jsem přišla jen s pětiminutovým zpožděním – a to jen proto, že jsem se od výtahu ještě vracela namazat se krémem s vysokým SPF faktorem. (Doufám, že naše kosmetická redaktorka Karolína ocení, že se řídím jejími radami.)
Práce nám šla od ruky, vymyslely jsme pro vás s kolegyněmi krásná témata do příštích čísel a pak jsme šly na oběd do naší oblíbené La Farmy na Vinohradech. Nevím, jak to majitel restaurace Michal Pagáč dělá, ale vždycky kolem sebe šíří tolik pozitivní energie, že se v ní doslova koupeme. Nabité hormonem štěstí serotoninem z právě prožitých kulinářských orgií se vracíme do redakce, když nás na chodníku míjí starý, noblesní pán. Zastaví se a řekne: „To mám ale dnes šťastný den, že jsem potkal tak krásné dámy.“ A usměje se. Co si budeme povídat, tento dobrý muž prokázal dost odvahy, když takto oslovil čtyři cizí ženy. Taky mohl potkat někoho jiného než nás a vysloužit si odpověď ve smyslu: „Co otravuješ, dědku?“
Zastavily jsme se a poděkovaly mu za kompliment: „To je od vás milé, jste gentleman.“ Pán se rozzářil jako slunce a začal spontánně vyprávět, že je mu dvaaosmdesát, jeho milovaná žena je už nahoře v nebíčku, ale než odešla, řekla mu, že by neměl zůstávat sám. „Míro, ožeň se ještě, život je krátký, užij si každý den,“ cituje svou manželku a pokračuje, že ji opravdu poslechl a je zase šťastný. Ani to nemusí říkat, je to vidět, protože září tak, jak září jen zamilovaní lidé. Jeho žena byla anděl. Tomuhle se říká nekonečná, bezpodmínečná láska. Mám chuť ho obejmout a chtěla bych si s ním povídat dál, ale spěcháme do práce. Tak Mírovi už jen posílám vzdušný polibek a přeju mu krásný den. Byly to dvě minuty náhodné konverzace. Ale ty dvě minuty mně, Mírovi, Karolíně, Máje a Lucce prozářily den.
Láska je! A nejen to. Míra nám ukázal, že je normální se usmát na cizí lidi a říct kompliment. A že je stejně normální ten kompliment přijmout, neshazovat ho, poděkovat za něj, a třeba ho i oplatit.
Milé čtenářky, jak dobře víme, štěstí není trvalý stav, skládá se z malých okamžiků. A já vám přeji, aby vás takové okamžiky potkávaly co nejčastěji. A teď mě omluvte, zkusím si zahrát na detektiva a vypátrat Míru. Nutně potřebuju vědět, jak pokračuje jeho love story. Přeji vám ten nejkrásnější srpen!
