David Svoboda: Hraní ve filmu je můj splněný sen

V půlce března jste měl 35. narozeniny. Stihl jste je pořádně oslavit, nebo vám karanténa zkřížila plány?
Ano, to je pravda, ale karanténa mi zrovna v tomto směru plány nezkřížila. Vlastní narozeniny nijak neslavím, obvykle poděkuji za blahopřání od kamarádů a v rodinném kruhu si společně dáme dort. Nic velkého. 

Jak se aktivní člověk jako vy dokáže vyrovnat s karanténou?
Snad můžu říct, že jsem se s tím vyrovnal docela dobře. Stejně, jako spousta dalších lidí, jsem musel zrušit mnoho naplánovaných akcí, a tak mi unikla řada komerčních zakázek, ale na druhou stranu se objevilo množství nových příležitostí. Hodně věcí je možné zvládnout on-line, a tak je naštěstí pořád co dělat. 

Zakládáte sportovní školu. Jak vznikl tento nápad?
Ano, je to nápad bráchy Toma, který jsem rychle přijal za vlastní a už delší dobu mu s ním pomáhám. Pracujeme na tomto záměru společně a doufám, že se nám všechno podaří. Oba jsme přesvědčeni o tom, jak moc je sport a pohyb důležitý pro zdravý a vyvážený vývoj dětí a pro spokojený a úspěšný život lidí obecně. Zároveň vnímáme i rostoucí poptávku rodičů po kvalitnějším vzdělávání ve spojení se zdravým životním stylem a posilováním tělesné kondice, schopností a všestranných dovedností pod vedením odborníků. 

K dětem máte očividně kladný vztah. Momentálně předcvičujete tělocvik v pořadu UčíTelka. Baví vás to?
Obecně můžu říct, že mě baví snad všechno, co nějak souvisí se sportem. Od té doby, co jsem ukončil reprezentační kariéru, jsem trenérem mládeže v ASC Dukla a ve společnosti sportovců všech kategorií se odjakživa cítím dobře. Děti jsou super, ale je potřeba po nich vyžadovat určitou disciplínu.

V České televizi nejste poprvé. V roce 2018 jste soutěžil ve StarDance. Jak na pořad vzpomínáte?
Účast ve StarDance byla pro mě nezapomenutelným zážitkem a zkušeností. Kvůli nutnosti zvládnout náročný program natáčení a tanečních tréninků společně s ostatními běžnými povinnostmi to byla často velká výzva, ale stálo to za to. Moc mě to bavilo a udělalo mi radost, že nás porota a diváci poslali až do finále. 

Jste v kontaktu se svou tanečnicí Veronikou Lálovou?
S Veronikou se pravidelně vídáme. Až do karantény jsme měli pořád docela hodně pozvánek na plesy a nejrůznější akce, kde jsme spolu tančili. Než společně někam vyrazíme, tak si vždycky dáme aspoň jeden nebo dva tréninky, abychom si připomněli co a jak. Baví nás to.  

Kromě tance koketujete i s herectvím. V příštím roce se objevíte ve filmu Jan Žižka. Šlo o vaši první hereckou zkušenost?
Je pravda, že jsem se zúčastnil natáčení filmu Jan Žižka, který režíruje a produkuje můj kamarád, bývalý judista a olympionik Petr Jákl. Prošel jsem sice castingem, ale byli jsme domluveni už mnohem dříve. Když mi Petr kdysi u piva říkal, že se na tento historický film chystá, tak jsem zavtipkoval, že by bylo skvělé, kdybych se v tom filmu mohl nenápadně objevit. Historické, středověké filmy, rytíře, koně, bitevní pole a další věci jsem měl vždycky strašně moc rád, a tak mi Petr splnil sen. Mohl jsem se obléknout do brnění, vzít do ruky kopí a „zahrát“ si na pár vteřin vraha, který byl vzápětí taky zabit. Byl to super zážitek, strávit celý den na natáčení a trochu si tak zacestovat v čase. Podobným způsobem se ve stejném filmu objeví i další sportovci.   

Zalíbilo se vám herectví? Můžeme se těšit i na vaše další role?
Byl jsem z toho jednodenního natáčení nadšený a kdybych měl v budoucnosti nějakou další podobnou příležitost, tak bych určitě neváhal. Hrady, koně, šerm, příroda, historie a dobré filmy, to je něco pro mě. Vím, že jsem měl ale obrovské štěstí a že se to už nemusí nikdy opakovat. Ale kdo ví, třeba se ještě někdy něco naskytne.

Pětibojař David Svoboda a triatlonista Tomáš Svoboda se podělili o způsoby, jakými trénují a motivují své svěřence ke sportu, aby byli konzistentní a dosáhli obdobného úspěchu.

V televizi se objevil i váš bratr, který se zúčastnil hry Pevnost Boyard. Nelitujete zpětně, že jste tam nesoutěžil sám?
Myslím, že soutěž v pevnosti Boyard je pro naší generaci tak trochu kultovní záležitost. Pamatuju si, jak jsme na to s bráchou často koukali a jak nás to bavilo. Je to spoustu sportovních zážitků, test odvahy i šikovnosti, krásné prostředí, týmová soutěž, a to všechno pro dobrou věc. Prostě ideální kombinace. Já jsem bohužel v daný natáčecí termín měl už jiné a neodkladné povinnosti, a tak bylo štěstí, že mohl jet Tom, který mi to pak barvitě vyprávěl. Člověk bohužel nemůže být všude. 

Co pozitivního jste si z karantény nebo aktuální situace odnesl?
Dělá mi velkou radost, když můžu sledovat, jak si lidé navzájem pomáhají, a jak dokážou rychle a účinně řešit kritickou situaci navzdory špatné vládě, kterou máme a která podle mě úplně selhala. Všechno zlé je ale k něčemu dobré a já doufám, že by to u nás třeba mohlo přispět k rychlejší změně poměrů. Já sám jsem si po delší době nuceně odpočinul a z velké části dohnal věci, na které normálně „nikdy“ není čas.

Na jakou otázku se vás v rozhovoru nikdy nikdo nezeptal a vy byste ji chtěl zodpovědět?
Nic takového mě nenapadá, spíš mám někdy pocit, že dostávám stejné otázky až příliš často, ale vlastně to chápu. Záleží na tom, kdo je cílová skupina čtenářů nebo diváků. Obecně mě víc baví, když se jde do hloubky, co se týká sportovního tréninku, psychiky sportovců a zákulisí sportovních a realizačních týmů.    

ČTĚTE TAKÉ: Eva Samková: Konečně jsem se zastavila

MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA

Pokud to není nezbytně nutné, nevycházejte v současné době ze svých domovů - a to ani pro nové číslo Marianne. Časopis Marianne si totiž můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.