Fejeton: Já, šprtka

Před dvěma lety jsme začaly s Hankou Vagnerovou chodit dobrovolně na ruštinu. Scházely jsme se v Holešovicích v krásném bytě paní Jeleny a týden co týden jsme nosily domácí úkoly, protože nám přišlo hrozně romantické učit se azbuku a šprtat tuhle krásnou řeč ze starých ruských románů. Byly to zcela dobrovolné lekce, ale to mi nebránilo stresovat se a snažit jako za starých školních časů. Po několika lekcích se na nás paní Jelena s pobavením zadívala a porovnala Hančin uvolněný přístup s mým věčným klesáním na mysli, kdykoli jsem řekla něco špatně. Řekla, že jsem typická zubrila. Zubrila čili rusky šprtka.

Celý fejeton si můžete přečíst v prosincové Marianne.